Aktivizace imobilních pacientů v různých zdravotnických zařízeních

Abstract

Abstrakt Ve všech vyspělých zemích klesá porodnost a snižuje se mortalita (úmrtnost) v důsledku zlepšujících se společensko-ekonomických podmínek. Stále více osob se dožívá vyššího věku, stáří se stává jevem celospolečenským. S prodlužujícím se věkem se zhoršuje zdravotní stav seniorů. Kvalitu jejich života ovlivňují specifické geriatrické syndromy, imobilizační syndrom je dokonce upoutává na lůžko a odkazuje je na pomoc druhých. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila převážně na imobilní pacienty vyššího věku, kteří jsou hospitalizováni v nemocnicích na Odděleních následné péče a na imobilní seniory v domovech důchodců. Aktivizace imobilních klientů je velmi důležitá, alespoň částečně může nahradit chybějící rodinné soužití, jeho starosti i radosti zároveň jakákoliv smysluplná aktivita poskytuje jedinci smysl života, pocit vlastní důležitosti. Ideálem je odhalit potřeby a touhy imobilních klientů, nabídnout jim relativní aktivity a efektivně je uskutečňovat. Veliký díl této povinnosti připadá i na vlastní rodinu pacienta. Rodina však pokaždé svou úlohu nesplní, ať proto, že se starat nemůže a nebo v horším případě nechce. Aktivizace imobilních pacientů je velmi důležitá a mnohdy často zanedbávaná. Práce obsahuje v teoretické části kapitoly související s danou problematikou, tj. definice pojmů imobilita a imobilizační syndrom, příklady různých forem aktivizace, vztah a souvislosti mezi zdravím a kvalitou života pacienta . Ve výzkumné části se zabývám vlivem aktivizace na pacienta z pohledu sester, možnostmi uskutečňování aktivizačních metod v různých zdravotnických zařízeních a kvalifikací sester a jejich vztahem k aktivizaci. Cílem mého výzkumu je zjistit, zda vhodná aktivizace ovlivňuje závislost imobilního pacienta na svém okolí a zda se projeví na kvalitě pacientova života z pohledu sester. Druhým cílem mé práce bylo porovnat aktivizaci imobilních pacientů mezi různými zdravotnickými zařízeními. Vybrala jsem si k porovnání aktivizace oddělení následné péče a domov důchodců. Během výzkumu se mi potvrdila první hypotéza a to taková, že vhodná aktivizace snižuje závislost imobilního pacienta na ostatních lidech. Dle mého výzkum se potvrdila i druhá hypotéza, a to taková, že prostřednictvím aktivizační terapie dochází ke zlepšení psychosociálních podmínek pacientů v různých zdravotnických zařízeních. Pro získání potřebných údajů k dosažení cílů a zodpovězení hypotéz kvantitativního výzkumu jsem použila metodu výzkumu formou dotazníku. Dotazník byl utvořen z 18 otázek, zaměřených na aktivizaci pacientů na daných odděleních, na druhy aktivizace, na pomůcky a dostatečné podmínky k provádění aktivizace, na kvalifikovanost sester a na vliv aktivizace na kvalitu života pacienta. Dotazník byl určen pouze sestrám a byl anonymní. Výsledky jsem poté porovnávala mezi danými odděleními.