Chemická rizika kontaminace potravin a pokrmů

Abstract

Bakalářská práce se zabývá riziky chemické kontaminace potravin a pokrmů a možnými zdravotními riziky konzumentů. Práce nejdříve pojednává o cizorodých látkách obecně. Poskytuje stručný přehled jak látek aditivních, které jsou do potravin přidávány záměrně, tak látek kontaminujících. Za kontaminanty potravin jsou označovány látky nežádoucí s jejichž přítomností je však nutno v potravinách počítat. Mohou vznikat přímo v potravinách nebo do nich pronikat z vnějšího prostředí již v zemědělské prvovýrobě, při skladování, dopravě, ale i během technologického kulinárního zpracování, případně v důsledku znečištění životního prostředí. Takové látky pak mohou působit negativně na zdraví člověka. Další část práce je zaměřena již na konkrétní kontaminující látky. Jedná se o dusičnany, dusitany a akrylamid. Dusičnany a dusitany jsou jednak látky kontaminující a jednak látky přidávané do potravin záměrně jako potravinářská aditiva. Jako aditiva jsou užívány z důvodů senzorických a protektivních. V prvním případě jde o zajištění stálého růžového zbarvení uzenin a nakládaného masa. V případě druhém slouží jako inhibitory růstu mikoroorganismů Clostridium botulinum a tím zabraňují vzniku nebezpečného botulotoxinu. Jako kontaminanty se dusičnany vyskytují především v potravinách rostlinného původu, kam se dostávají z půdy a vody v důsledku koloběhu dusíku v přírodě. Akrylamid je nově nalezený kontaminant potravin. Je považován za vysoce nebezpečnou látku z hlediska možné perorální expozice. Tato nebezpečnost spočívá v jeho neurotoxickém, genotoxickým a možném karcinogenním působení na člověka. Vzniká v potravinách s vyšším obsahem redukujících cukrů při jejich výrobě či kulinární úpravě působením teplot vyšších jak 120C. Práce má sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost jakožto konzumenty a případně pro provozovatele různých potravních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace různých druhů potravin a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.