PROBLEMATIKA PASIVNÍHO KOUŘENÍ U DĚTSKÉ POPULACE

Abstract

Pasivní kouření, jehož základem je dýchání kouře produkovaného jinými osobami, bývá také označováno jako nedobrovolné kouření nebo jako expozice vzduchu obsahující tabákový kouř. U dětí vytváří podmínky pro vznik astmatu, onemocnění horních cest dýchacích, zánětu středního ucha, syndromu náhlého úmrtí u novorozenců a další onemocnění. Ačkoli jsou nežádoucí účinky pasivního kouření dlouho známé, podle výzkumů jim zůstává vystaveno více než čtyřicet procent dětí. Cílem této práce bylo zmapovat situaci ve vybraném vzorku dětské populace, zjistit v jaké míře jsou děti vystavovány cigaretovému kouři, jaká je úroveň jejich informovanosti o zdravotních důsledcích pasivního kouření, jaký mají vztah k aktivnímu kouření a je-li tento vztah ovlivněn tím, kde a jak jsou vystavování pasivnímu kouření. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První předpokládala, že většina dětí si neuvědomuje zásadní škodlivé vlivy pasivního kouření. Z hodnocení výsledků dotazníkového šetření však vyplynulo, že 90 % dětí umí správně pojmenovat škodlivé účinky cigaretového kouře a 91 % si myslí, že jim pasivní kouření škodí. Druhým předpokladem bylo, že u dětí vystavených pasivnímu kouření existuje vyšší riziko stát se aktivními kuřáky. Tato hypotéza nebyla zcela verifikována. Procento dětí, které má opakované zkušenosti s kouřením, bylo ve skupině těch, které mají rodiče kuřáky, menší. Naopak ti, kteří kamarádí s kuřákem, častěji experimentovali s cigaretou. Práce dále zmiňuje výsledky pilotní studie provedené v roce 1996 v České republice v rámci projektu ''Kouření a já'', která se věnuje problematice pasivního kouření, a také vybraná zjištění studie s názvem The Global Youth Tobacco Survey (GYTS) z roku 2002.