Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích

Abstract

Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).