Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice

Abstract

Abstrakt Téma bakalářské práce zní '' Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice''. Definice zdraví byla přijata v roce 1946 Světovou zdravotnickou organizací: ''Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nějaké choroby. Lidé své zdraví mohou ohrozit, ale na druhou stranu ho mohou chránit a obnovovat. Je proto důležité motivovat, podporovat a poskytnout lidem dostatek informací, aby mohli o své zdraví pečovat správně. Bakalářská práce je tvořena ze dvou částí a to z teoretické a výzkumné. Teoretická část je zaměřena na preventivní prohlídky, nejrůznější typy očkování, ať už se jedná o zákonem povinná očkování, doplňující očkování či mimořádné očkování, dále pak na výchovu ke zdraví a prevenci jako takovou. Výzkum byl tvořen na základě kvantitativního výzkumu. Metodou sběru dat bylo použito dotazování, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli občané z řad nezdravotnické veřejnosti pocházející z více krajů ČR. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníku, návratnost byla 100%. Výzkumu se účastnili občané z řad nezdravotnické veřejnosti od 18 let, všech úrovní vzdělání a různých typů povolání. Věková kategorie byla rozdělena do tří skupin, první byla od 18 - 35 let, druhá 36 - 49 let a třetí skupinu zastoupili občané starší 50 let. Druhé kritérium dle úrovně vzdělání bylo rovněž rozděleno do tří skupin, kdy do první skupiny byli zařazeni občané se základním vzděláním nebo SOU bez maturity, do druhé byli začleněni občané se SOU s maturitou nebo středoškolským vzděláním a třetí skupinu zastupovali občané s vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním. Třetí kritérium bylo porovnání dle typu povolání, kde občané byli zařazeni buď do skupiny pracující v administrativní sféře nebo pracující v dělnických profesích - manuálně pracující občané. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj nezdravotnické veřejnosti k prevenci onemocnění všeobecně, zejména k preventivním prohlídkám a očkování. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje svoji roli v péči o své vlastní zdraví a posledním cílem bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje roli sestry v péči o jejich zdraví. Mimo hlavních cílů jsme si stanovily i dva dílčí cíle. Porovnat názory lidí na prevenci onemocnění dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání a druhým dílčím cílem bylo zmapovat přání a návrhy skupin občanů z řad nezdravotnické veřejnosti z hlediska péče o jejich vlastní zdraví dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání. Bylo stanoveno a potvrzeno 6 hypotéz. Občané z řad nezdravotnické veřejnosti chodí na preventivní lékařské prohlídky H1, občané z řad nezdravotnické veřejnosti sledují povinná očkování H2, občané z řad nezdravotnické veřejnosti do 35 let přistupují aktivně k péči o své vlastní zdraví H3, občané z řad nezdravotnické veřejnosti starší 50 let očekávají aktivitu ze strany zdravotníků v péči o své zdraví H4, občané s vysokoškolským vzděláním přistupují k prevenci onemocnění aktivněji než občané s nižším vzděláním a občané z řad nezdravotnické veřejnosti pracující v administrativě mají snazší přístup k informacím týkající se problematiky prevence onemocnění než občané pracující v dělnických profesích. Práce by mohla sloužit jako studijní materiál a rovněž jako podklad pro sestry při tvoření preventivních programů pro veřejnost a tím zlepšit informovanost široké populace.