Vliv koncentrace jodu v kontrastní látce na kvalitu CT zobrazení

Abstract

V naší práci jsme měřením in vitro a in vivo zjišťovali absolutní i relativní denzity různých kontrastních látek v závislosti na obsahu jodu. Prokázali jsme, že relativní denzita kontrastních látek stoupá se snižujícím se obsahem jódu a tedy že absolutní hodnoty denzity nejsou přímo úměrné obsahu jodu v těchto látkách. Pro měření in vitro (originální balení ve skle) jsem použili 4 různé kontrastní látky pod obchodními názvy Visipaque 270, Visipaque 320, Ultravist 370 a Iomeron 400. Měření probíhalo na přístroji CT Somatom Emotion Duo (Siemens, Forchheim, Německo). Standardním protokolem za standardních podmínek jsme skenovali jednotlivě balení kontrastní látky. Údaje byly zapisovány do tabulek. Pro měření in vivo jsme použili retrospektivně vybraný soubor pacientů se standardním vyšetřením břicha se zadaným standardním protokolem na témže CT přístroji i na tlakovém injektoru CT 9000 Advantage (Liebel-Flarsheim, Mallinckrodt, USA). Celkově byla zaznamenána data 258 pacientů: věk, pohlaví, denzita krve po podání kontrastní látky i.v. v úrovni bráničního hiátu a v úrovni bifurkace, AP rozměr pacienta v úrovni hiátu. Průměrné denzity pak byly u jednotlivých značek kontrastních látek porovnávány a byla zjištěná dobrá korelace s výsledky měření in vitro. Naměřené hodnoty pak byly dále analyzovány. Zjišťovali jsme závislosti naměřených denzit k věku, změny denzity naměřené v úrovni hiátu a v úrovni bifurkace u jednotlivých kontrastních látek. Pro praktické použití jsme dále zkoumali závislost denzity krve na AP rozměru pacienta, kde jsme prokázali dobrou korelaci snížení denzity při vzrůstajícím AP rozměru, jako jednoduchém parametru nahrazujícím zjišťování váhy pacientů.