dc.contributor.advisor | Köcher, Martin | |
dc.contributor.author | Skácelová, Lada | |
dc.date.accessioned | 2021-12-03T07:53:23Z | |
dc.date.available | 2021-12-03T07:53:23Z | |
dc.date.issued | 2008 | |
dc.date.submitted | 2008-05-09 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/17995 | |
dc.description.abstract | Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany.
Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient
ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje.
V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek.
V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados - typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny. | cze |
dc.format | 79 s., 6 s. obr. příloh | |
dc.format | 79 s., 6 s. obr. příloh | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | Ionizující záření | cze |
dc.subject | biologické účinky záření | cze |
dc.subject | radiační ochrana | cze |
dc.subject | radiační zátěž | cze |
dc.subject | osobní dozimetrie | cze |
dc.subject | intervenční radiologie | cze |
dc.subject | Ionising radiation | eng |
dc.subject | biological effects of radiation | eng |
dc.subject | radiation protection | eng |
dc.subject | radiation load | eng |
dc.subject | personal dosimetry | eng |
dc.subject | interventional radiology | eng |
dc.title | Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí | cze |
dc.title.alternative | Monitoring the personnel radiation load in percutaneous interventions | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 11088 | |
dc.description.abstract-translated | The discovery of ionising radiation at the turn of the nineteenth and twentieth centuries was a landmark for medicine: the methods based on the principle and effects of ionising radiation are used even in the present medicine to a considerable extent. As early as in the very beginnings, adverse affects of ionising radiation were observed, and from this early period the first references to the need of radiation protection date.
The fields of medicine dealing with the application of ionising radiation, whether in the diagnosis or in the therapy of diseases, went through an extensive development in their over hundred-year history. It was in the technical sphere in particular where the most important progress was accomplished, thanks to the ever more advanced instrumentation put on the market, meeting the strict criteria of radiation protection. On the one hand, a large group of diagnostic and therapeutic procedures was replaced by new methods (based on ultrasound and magnetic resonance) that are not based on ionising radiation, and thus the patient or the attending personnel are not exposed to the harmful effects of the radiation. On the other hand, the interventional radiology has attained an unprecedented expansion. With the development of new interventional methods and procedures, the number and duration of interventions has been growing. The radiation load to which the intervening personnel are exposed has thus been rising despite the state-of-the-art instrumentation.
The theoretical part of the dissertation describes the origin and types of the ionising radiation, its properties and interactions with the environment; a proportional part has been devoted to the biological effects of the radiation. The prime attention has been concentrated on radiation protection, its objectives, principles and methods of radiation protection. An overview of the current legislation and list of requirements on the radiation monitoring has been elaborated. In the chapter on personal dosimetry, the fundamental relations and quantities used in the radiation dosimetry have been described, as well as the types of personal dosimeters and protective equipment.
In the practical part, the radiation load of the personnel attending percutaneous interventions in the department of interventional radiology of the Clinic of Radiology of the Teaching Hospital Olomouc was measured. Personal electronic radiation dosimeters Rados, type RAD 60S, were used. All the data obtained were processed using statistical methods, and, on the basis of the results thus obtained, the effectiveness of protection was determined, and the importance of the observation of the principles of radiation hygiene was evaluated.
The presumed use of the results of this work in practice is in the optimisation
of procedures and measures leading to the maximum possible reduction of the radiation load in percutaneous interventions, and to the education and guidance of personnel towards consequential compliance with all principles of the radiation hygiene. | eng |
dc.date.accepted | 2008-06-06 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Radiologický asistent | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Specializace ve zdravotnictví | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Kuna, Pavel | |
dc.description.defence | Komise přijala s uspokojením téma práce a hodnocení zpracované statistiky.
Otázky: Kdy je biologická buňka nejcitlivější na ozáření?
Může dojít při intervenčních výkonech k deterministickým účinkům?
Jakým způsobem byla měřena dávka ionizačního záření?
Obhajoba proběhla k plné spokojenosti komise.
Klasifikace: výborně | cze |