Problematika směrování psychiatrických pacientů zdravotnickou záchrannou službou a alternativní možnosti

Abstract

Ošetřování, směrování, transport a umisťování psychiatrických pacientů patří k těm nejproblémovějším z hlediska práce zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Nabídka cílových zařízení je totiž omezená. Psychiatrická diagnostika patří k tomu nejobtížnějšímu, s čím se posádky ve své práci setkávají. Výhoda z možnosti osobního kontaktu s blízkými pacienta je limitována tím, že tým pracuje v časové tísni s plným vědomím toho, že není možné neúnosně prodlužovat trvání výjezdu, neboť zablokování týmu by mohlo poškodit další pacienty v tísni. Neindikované odeslání do psychiatrické léčebny může pacienta společensky poškodit. Opomenout odbornou psychiatrickou intervenci u indikovaného pacienta může naopak způsobit jeho smrt (deprese, suicidální tendence). Cílem této práce je posouzení potenciálu využití komunitní péče o psychiatrické pacienty v rámci ZZS a navržení případné možnosti jejich alternativního umístění v rámci prevence labellingu. Dále pak zhodnocení postojů pracovníků ZZS k psychiatrickým pacientům a úrovně jejich znalostí o komunitní péči. Jako srovnávací skupina byli zvoleni studenti oborů Zdravotnický záchranář. Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovou technikou. Potenciál využití komunitní péče v rámci ZZS je malý, ale existuje. Poznámky respondentů o potřebě Krizového týmu při podpoře příbuzných při náhlých úmrtích (především dětí) jsou velmi inspirující. Některé výstupy z výzkumu jsou překvapením (zejména nízká negativita postojů k psychiatrickým pacientům). Přínos této práce shledávám především v možnosti uvedení dílčích poznatků do praxe ZZS a možnost jejich využití v dalším výzkumu této problematiky (např. potenciál využití telefonické krizové pomoci zdravotnickým operačním střediskem, krizového kontaktního centra posádkou ZZS).