Mimoškolní vzdělávání a integrace osob ze znevýhodněných sociálních skupin, se zaměřením na romskou minoritu na Táborsku.

Abstract

Česká republika patří k zemím mající značně vysoké nejenom absolutní, ale také relativní množství romské populace, která tak představuje jednu z nejpočetnějších menšin. Přesto žije velká část příslušníků tohoto etnika na samém okraji společnosti. Za hlavní příčinu tíživé situace této menšiny je považována nízká úroveň vzdělání a z ní vyplývající vysoká nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách. V této oblasti se nejvýrazněji uplatňují nejrůznější neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání a následnou integraci této skupiny, kterou můžeme z pohledu přístupu k vzdělání považovat za znevýhodněnou. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat síť organizací zabývajících se romsku problematikou a porovnat tyto organizace na základě jejich úspěšnosti v získávání finančních prostředků. Šlo mi především o srovnání úspěšnosti romské a neromské organizace v získávání grantů a dotací. Dále jsem chtěla zjistit jaká je obeznámenost potencionálních klientů - Romů s existencí, těchto organizací. V souladu s cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hypotéza předpokládala, že romské organizace jsou méně úspěšné v získávání finančních zdrojů. Druhá hypotéza předpokládala, že romská komunita v Táboře není dostatečně obeznámena s existencí organizací, zabývajících se romskou otázkou. K ověření první hypotézy jsem použila metodu sekundární analýzy dokumentů, a to především výročních zpráv vybraných organizací a výsledků dotačních řízení. metodu dotazování. Za účelem testování druhé hypotézy, byly provedeny 2 kvantitativní výzkumy metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru, pro které byly vytvořeny dvě struktury řízeného rozhovoru (viz. příloha 1, 2), které byly konstruované pro potřeby této bakalářské práce. Tento výzkum probíhal od 23.1. 2008 do 11.4. 2008. Doplňující metodou, kterou jsem v mé práci použila byla metoda dotazování formou dotazníku (viz. příloha 3). Dotazníkové šetření probíhalo v únoru roku 2008. Výsledky výzkumu potvrdily, že romská organizace je v získávání finančních prostředků formou dotací méně úspěšná než obě organizace neromské. V posuzovaném období dosáhlo sdružení Verdan z vybraných organizací nejnižších dotačních příjmů a jeho procentuelní úspěšnost byla u všech oslovených poskytovatelů dotací nižší než u organizací neromských. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Nadpoloviční počet respondentů z obou výzkumných souborů potvrdil, že zná nejméně jednu organizaci, která se zabývá romskou problematikou. Není tedy pravdou, že romská menšina na Táborsku je málo obeznámena s existencí organizací, jejichž služby může využívat. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.