ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA JAKO NUCENÝ ŽIVOTNÍ STYL

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života osob nemocných roztroušenou sklerózou. Roztroušená skleróza postihuje zejména osoby v produktivním věku, tedy mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života a jejím důsledkem je vznik invalidity. V této práci je popsána nemoc jako taková, její klinické projevy, příčiny vzniku, dopady. Tato práce se zabývá změnami v oblasti bio-psycho-sociální, ale zejména změnami v kvalitě života vzniklé v důsledku onemocnění. Pro praktickou část byl použit kvalitativní výzkum. Výběr respondentů byl náhodný, stratifikovaný. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný řízený rozhovor a také dotazník pro zjišťování kvality života SEIQoL. Výzkum byl proveden v Domově Svatého Josefa v Žireči u Dvora Králové nad Labem v listopadu 2007 s osmi respondenty, šesti ženami a dvěma muži. Cílem této práce bylo zjištění změn v kvalitě života nemocných roztroušenou sklerózou. Dalším cílem bylo zmapování potřeb samotných nemocných a možností, které jsou jim poskytovány pro zlepšení kvality života. Zajímalo mě také, zda jsou nemocní roztroušenou sklerózou spokojeni s finanční pomocí státu, zda roztroušená skleróza zasahuje nějakým způsobem do rodinných a sociálních vztahů, či zda samotní nemocní znají možnosti využití státní pomoci ve smyslu pobírání různých příspěvků. Z výsledků mé práce vyplývá, že kvalita života nemocných roztroušenou sklerózou je v důsledku nemoci změněna, ať již ve smyslu ekonomickém, či ve smyslu kvality sociálních vztahů. Většina nemocných také není dostatečně informována o možnostech čerpání státních příspěvků a tedy je ani nevyužívá. Překvapilo mě však, že většina respondentů je spokojená s finanční podporou státu. Utvrdila jsem se také v mém přesvědčení, že v České Republice je stále nedostatečný bezbariérový přístup nejenom ke službám ale také po venkovních prostorách. Většina respondentů se právě z tohoto důvodu separuje ze společenského života a raději se vůbec neúčastní sociálních vztahů. Proto bych doporučila zlepšení dostupnosti ve veřejných prostorách. Také bych radila zvýšení povědomí o nemoci nejenom veřejnosti, ale také mezi samotnými nemocnými, kteří mnohdy vůbec netuší, co znamená tato choroba, ani jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich kvality života.