Histologické a histochemické metody při studiu vývoje samčích pohlavních orgánů

Abstract

Předložená práce se věnuje srovnávacímu studiu využitelnosti fixačních činidel a barvících metod pro studium histologie a histochemie samců komárů Culex pipiens s.l. Studie probíhala u samců druhu Culex pipiens quinquefasciatus Say, který je významným přenašečem filariozy. Histologické či histochemické studie struktury celých zadečků nebo vypreparovaných varlat se prováděly na materiálu fixovaném fixačními činidly - Carnoy a Boiun, modifikace Dubosque-Brasil. Fixovaná tkáň se zalévala do paraplastu nebo pryskyřice. Histologické řezy se dělaly pomocí automatického mikrotomu Leica a polotenké řezy pomocí ultramikrotomu Reichert. Řezové preparáty se barvily Mayerovým nebo Harrisovým hematoxylinem nebo barvící metodou dle Malloryho. Polotenké řezy z materiálů zalitých do pryskyřice se barvily toluidinovou modří. Fixační činidlo Bouin, modifikace Dubosque-Brasil se ukázalo jako vhodnější než Carnoy a to jak pro přípravu parafinových řezů tak i pro zhotovení polotenkých řezů z tkání zalitých do pryskyřice. Další výhodou této fixáže je, že fixovaná tkáň se v ní dá uchovávat neomezeně dlouhou dobu aniž by došlo k přefixování tkáně jako je tomu v případě fixáže Carnoy. Pro přehledné histologické preparáty je z použitých metod zřejmě nejvhodnější Malloryho barvení, poskytuje lepší orientaci v barvené tkáni díky celé škále barev - růžové až červené barvení buněčných jader, modré zbarvení vaziva a sekretů. V případě barvení samčích pohlavních orgánů se zdají být jednotlivá použitá barvení (Mallory, Harrisův a Mayerův hematoxylin) srovnatelná. Zalévání do pryskyřice ve spojení s barvením toluidinovou modří (též histochemický průkaz pro sacharidy) se ukázalo jako vhodné pro znázornění jemnějších struktur, v samčích pohlavních orgánech byly zřetelně odlišeny jednotlivé vývojové fáze samčích pohlavních buněk.