Ergoterapie jako prostředek seberealizace klientů s mentálním postižením
Abstrakt
Práce se zabývá problematikou využití ergoterapie u osob s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje pojmy mentální retardace, péči o osoby s mentální retardací a nejčastější druhy nabízených terapií v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Část, zabývající se součastným stavem problematiky, uzavírá samostatná kapitola věnovaná ergoterapii. Zaměřuje se na hru, jako prvotní zaměstnání dítěte a následně na pracovní terapii, která jedincům s mentálním postižením poskytuje vytvoření či zdokonalení pracovního návyku.
Cílem diplomové práce bylo představit nové trendy ve vzdělávání osob s mentální retardací v oblasti pracovní terapie. Práce je zaměřena na nabídku aktivit v oblasti pracovní terapie, kterou domovy pro osoby se zdravotním postižením klientům nabízejí a vzdělání pracovních terapeutů. K tomuto zjištění byl v praktické části nejprve použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Při sběru informací od vedoucích pracovníků (převážně ředitelů) byla použita tato technika, která se zabývala vzdělávací oblastí pracovních terapeutů po uvedení Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. do praxe. Další část byla provedena kvantitativním výzkum, metodou dotazování, technikou dotazníku. Cílovým souborem byly pracovní terapeuti domovů pro osoby se zdravotním postižením. Dotazníkové šetření zjišťovalo, jakou nabídku v oblasti pracovní terapie zařízení poskytují a co je určující při výběru aktivity, které se klient bude účastnit. Bylo zjištěno, že nabídka zkoumaných zařízení je velmi rozmanitá a při rozhodování, čeho se klient bude účastnit, má on sám ve většině případů rozhodné slovo.
Výzkum probíhal ve třech krajích ČR, a to v Jihočeském a Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.