Pracovní rehabilitace a její zabezpečení úřady práce v Ústeckém kraji

Abstract

Tématem této diplomové práce byla pracovní rehabilitace. Jedním z cílů bylo na základě studia sekundárních zdrojů a kvalitativních rozhovorů zmapovat, jakým způsobem je pracovní rehabilitace zabezpečována úřady práce Ústeckého kraje. V České republice dosud není systém, který by umožnil komplexní řešení zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. zavádí institut pracovní rehabilitace a ten má umožnit přístup nebo návrat na trh práce osobám se zdravotním postižením. Jeho další úlohou je podporovat postupy, které dají možnost zaměstnavatelům zaměstnávat tyto osoby. Základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti, jsou úřady práce, které jako orgány státní správy zajišťují služby zaměstnanosti v daném území. Jsou to samostatné subjekty, územně organizované v okresech. Jejich legislativní povinností je pracovní rehabilitaci zabezpečovat. Respondenty výzkumu byli pracovníci jednotlivých úřadů práce Ústeckého kraje, kteří se zabývají problematikou pracovní rehabilitace a fakticky ji vykonávají. Ústecký kraj patří mezi oblast České republiky, která drží primát mezi nejvyššími hodnotami v oblasti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost jako důsledek fungování trhu práce je jedním z problémů současného světa. Trh práce je velice dynamický fenomén. Reaguje na technologický vývoj i ekonomickou situaci. V současnosti s absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, a tak se stále zvyšuje podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Zapojení zdravotně postižených na pracovní trh je ovlivněno řadou faktorů, které jsou mimo jiné ovlivněny i nedostatečným povědomím o jejich potřebách a schopnostech. Proto bylo dalším cílem, na podkladě šetření, analyzovat silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Záměrem bylo vytvořit schéma postupů, které by dávaly možnost zohlednit potřeby a schopnosti účastníků rehabilitace, a tím zvýšily jejich možnost uplatnění na trhu práce. Domnívám se, že cíle byly naplněny a výstupem je navržení tří variant, které zohledňují různé možnosti zahájení procesu pracovní rehabilitace a umožňují efektivní využití jejích jednotlivých forem. Výsledky práce mohou využít nejen pracovníci úřadů práce v celé České republice, ale i široká odborná veřejnost, která se problematikou pracovní rehabilitace zabývá.