Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu

Abstract

Pro diplomovou práci jsem zvolila téma: Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu. Vybrala jsem si ho, protože je tato problematika velice zajímavá a v dnešní době aktuální. Na území naší republiky totiž došlo v posledních letech k velkým změnám z hlediska skladby obyvatel. Navýšil se počet cizinců různých kultur, náboženského vyznání a zvyklostí, čímž se zvýšila potřeba multikulturního/transkulturního ošetřovatelství. Proto bylo nutné zjistit, zda jsme připraveni i na klienty vyznávající islám, jejichž počet na našem území také stále narůstá a nejedná se pouze o turisty či cizince, ale také o české konvertity. Pro náročnost a obsáhlost tématu byla teoretická část rozdělena do tří částí. Úvod byl zaměřen na základní informace o multikulturním ošetřovatelství. Zde byl kladen důraz na transkulturní model ošetřovatelské péče Gigerové a Davidhizarové, využitý jak pro speciální část teorie, tak ve výzkumné části pro tvorbu procesuálního standardu. Druhá část byla zaměřena na obecné informace o islámu, a to na historii vzniku náboženství, jeho historii na našem území a na základy islámu. Speciální a nejobsáhlejší část byla věnována specifikům péče o tyto klienty, jako bylo stravování, hygiena, rodinný život, problematika život zachraňujících výkonů či problematika smrti. Dále bylo provedeno ošetřovatelské zhodnocení na základě výše uvedeného modelu. Pro empirickou část byly stanoveny čtyři cíle, a to zjistit znalosti sester o dané problematice, zjistit podmínky nemocnic z hlediska poskytované péče o vyznavače islámu. Dále pak zjistit, zda je postoj zdravotníků ovlivněný předsudky vůči vyznavačům islámu a nakonec vytvořit standard péče o klienty vyznávající islám. Cíle vznikly na předpokladu, že sestry kraje jihomoravského mají větší znalosti než sestry kraje jihočeského a stejně tak, že jsou podmínky jejich nemocnic více přizpůsobeny k péči o vyznavače islámu. Dalším předpokladem bylo, že postoj sester k ošetřování vyznavače islámu je ovlivněn předsudky. A také, že vypracování standardu péče o vyznavače islámu, považují sestry za přínos pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče těmto klientům. Výzkum byl realizován v kraji jihočeském a jihomoravském pomocí dotazníků určených sestrám. Na základě výsledků lze říci, že byly cíle práce splněny, první tři hypotézy se nepotvrdily a hypotéza týkající se přínosu standardu péče se potvrdila.