Využití supervize v sociálních službách

Abstract

Diplomová práce je zaměřena na zmapování a analýzu současného stavu fungování supervize v oblasti sociálních služeb v Libereckém kraji. Výzkum hledá odpovědi na otázky, v jaké míře v současnosti existuje supervize v sociálních službách v daném regionu a jaká supervize v těchto zařízeních převažuje. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na shromáždění a utřídění běžně dostupných pramenů o supervizi v České republice. Zabývá se vymezením pojmu supervize a historickým kontextem jejího vzniku se zaměřením na oblast sociálních služeb. V této části práce jsou popsány druhy supervize, její základní funkce a struktura supervizního procesu. Teoretická část nastiňuje základní podmínky úspěšného zavádění supervize v organizacích a v této souvislosti se dotýká aktuálního tématu supervize jako součásti standardů kvality sociálních služeb. Cílem teoretické části je vytvořit teoretická východiska pro praktický výzkum a stanovení hypotéz. Praktická část se snaží o zmapování současné situace v supervizním dění v oblasti sociálních služeb. Výzkum proběhl v Libereckém kraji v zařízeních sociálních služeb. Součástí praktické části byl předvýzkum, který byl proveden formou řízeného rozhovoru s pěti supervizory. Vlastní výzkum měl podobu dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, zda supervize v zařízeních funguje, co je nejčastějším předmětem probíhající supervize, jak pracovníci supervizi pojímají a jaký druh supervize v organizacích převažuje. Sekundárně se výzkum zaměřuje na rozbor využívaných forem supervize, frekvenci supervizních sezení a hodnocení supervize pracovníky. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se vedoucí pracovníci vyrovnávají se zaváděním supervize na svých pracovištích a jak motivují zaměstnance k účasti na supervizi. Z výzkumu v Libereckém kraji jednoznačně vyplývá, že supervize se postupně dostává do povědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb. V dané oblasti převažují instituce se zavedenou supervizí na pracovišti, stále však existuje řada organizací, kde supervize z různých důvodů neprobíhá. Ukazuje se, že v zařízeních, kde supervize funguje, je zpravidla vnímána jako jeden z možných způsobů podpory pracovníků v oblasti pomáhajících profesí a její přítomnost v organizaci je hodnocena jako přínos. Výzkum dále mapuje postoje respondentů a jejich názory na osobnost ''dobrého'' supervizora a na etické zásady při supervizi, v této souvislosti obsahuje rovněž praktické návody a doporučení.