Problematika dětí s ADHD a SPU a její řešení formou svépomocných skupin

Abstract

Hyperaktivita a poruchy pozornosti jsou velice složitým jevem, ke kterému je potřeba přistupovat komplexně. V současné době neexistují žádné univerzální ani zázračné metody nápravy. Problematika specifických poruch učení spolu s ADHD paří aktuálně k obecně nejsledovanějším v oblasti základního školství v České republice. V současnosti se stává jedním z nejdiskutovanějších témat otázka agresivity dětí, dětské hyperaktivity a problémů ve výchově právě těchto dětí. Žádný obor a žádná metoda nenahradí kvalitní rodinné prostředí, výchovné působení rodičů a emoční vazby v rodině. Je však řada případů, kdy porucha nebo disharmonický vývoj dítěte může přímo narušit dobře fungující rodinu. Je třeba zdůraznit, že sebelepší rodina sama nezvládne výrazně hyperaktivní dítě. Ve všech těchto případech je spolupráce s odborníky nezbytná. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s dysfunkční poruchou zvanou syndrom ADHD. Obsah práce je v první části členěn do jednotlivých kapitol, které popisují terminologii týkající se ADHD, vývoj z historického hlediska, symptomatologii, možné příčiny vzniku této poruchy, diagnostiku a především možnosti jejího řešení pomocí komplexního přístupu. Další kapitoly jsou zaměřeny na specifické poruchy učení, které s ADHD úzce souvisejí. Stěžejní část práce spočívá ve vyzdvižení důležité úlohy svépomocných skupin a občanských sdružení na místní i celostátní úrovni. Druhá část je věnována vlastnímu výzkumu, a to v regionu Česká Lípa. Ten se týká zmapování současné situace v České Lípě, konkrétně se zaměřuje na poskytované formy péče a služby dětem s ADHD a SPU a jejich rodinám. Dále jsou formou dotazníku osloveni rodiče dětí s ADHD a SPU s cílem zjistit jejich spokojenost s poskytovanými službami, názory a potřeby, informovanost o svépomocných skupinách včetně zájmu o založení místní svépomocné skupiny či občanského sdružení. Diplomovou prací chtěla autorka více přiblížit aktuální problematiku specifických poruch pozornosti, chování i učení a pojmout možnosti jejího řešení z různých aspektů. Především pak vyzdvihnout důležitost občanského sektoru sehrávajícího nezastupitelnou roli při řešení výše zmíněné problematiky. Autorka chtěla zároveň touto cestou poukázat na potřebu pomáhat zkvalitňovat život těmto dětem i jejich nejbližšímu okolí.