Postoje odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí

Abstract

Abstrakt Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji odborné a laické veřejnosti k domácímu násilí. Násilí v nejrůznějších formách je v chování lidstva zakořeněné od nepaměti, podle mého názoru je tedy utopické očekávat, že se je podaří eliminovat či alespoň utlumit už v zárodku. Co však manipulovatelné je, jsou právě postoje společnosti k násilí a jeho původcům. Od postoje státu, odborné a laické veřejnosti k této problematice se následně odvíjí i přístup oběti k agresorovi. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu domácí násilí a na jeho specifické znaky a formy. S rozdílným náhledem společnosti na muže, ženy a děti seznamuji čtenáře ve stručném historickém exkurzu. Tato práce dále shrnuje charakteristiku oběti a pachatele domácího násilí a stručně informuje o vývoji a současném legislativním stavu v České republice. Závěrečné kapitoly této části jsou věnovány definici, složkám a měření postojů. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování reálného stavu postojů k problematice domácího násilí u odborné veřejnosti a také o povědomí laické veřejnosti o aspektech domácího násilí. Před počátkem výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy pro laickou veřejnost a dvě hypotézy pro odbornou veřejnost. První hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost nemá dostatečné povědomí o domácím násilí, ani o možnostech pomoci poskytované obětem. Druhá hypotéza potvrzuje, že laická veřejnost vnímá domácí násilí jako negativní jev ve společnosti a je ochotna se angažovat při jeho detekci. Fakt, že laická veřejnost nedokáže domácí násilí rozlišit od ‚qtvrdších rozepří'', jak vyplývá z první hypotézy, vnímám jako největší překážku v detekci tohoto trestného činu laickou veřejností. Třetí hypotéza potvrzuje, že více než 70% respondentů z řad odborné veřejnosti považuje domácí násilí za problém celé společnosti. Čtvrtá hypotéza, tvrdící, že převážná většina respondentů z řad odborné veřejnosti považuje platnou právní úpravu za dostačující, byla vyvrácena. K šetření byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla od dvou populačních souborů získávána pomocí dvou typů anonymních dotazníků. Soubor laické veřejnosti tvořilo 208 respondentů. Výzkumný soubor odborné veřejnosti tvořilo 53 dotazovaných. Soubory mezi sebou nebyly porovnávány. Cíl práce byl splněn. Přínos své práce spatřuji v tom, že jsem poukázala na problematické oblasti v povědomí a v postojích společnosti a naznačila možná řešení problematiky i východiska z této oblasti do budoucna. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.