Osonost znevýhodněného a vliv jeho subjektivní individuality na vzájemnou interakci s okolní společností

Abstract

Moje bakalářská práce se zabývá problematikou osobnosti zrakově znevýhodněného jedince a jeho vlivem na okolní společnost a naopak. Osoby se zrakovým znevýhodněním představují v České republice asi 60 000 - 100 000 osob všech věkových skupin, z čehož asi 10% osob je úplně/prakticky nevidomých. Tuto skupinu tvoří lidé s nejrůznějšími druhy a stupni snížení zrakových schopností či dokonce s jejich úplnou absencí. Člověk prostřednictvím zrakového vnímání přijímá 70-90% všech podnětů z vnějšího okolí, což zrakovou percepci řadí mezi nejcennější lidský smyslový orgán, proto ztráta nebo omezení vizuální percepce znamená pro jedince značné limitace ve všech oblastech jeho života. A to v psychickém i fyzickém vývoji, v oblasti osobnostní i edukační. Vývoj osobnosti člověka je tak více či méně limitován a je záležitostí nejen individuální a velmi variabilní, ale z velké části je dán i interakcí jedince se zevním prostředím a jejich působením navzájem. Cílem této mé bakalářské práce, jež nese název Osobnost znevýhodněného a vliv jeho subjektivní individuality na vzájemnou interakci s okolní společností, bylo přiblížení osobnosti těžce zrakově znevýhodněného jedince lidem, jež žádným postižením netrpí, tedy široké veřejnosti. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje anatomii a fyziologii zraku, zrakové vady, příčiny vzniku, klasifikaci, vliv vady na vývoj jedince i akceptaci a přijetí rodiny. Dále také zmiňuje prevenci, výchovu a vzdělávání dětí se zrakovým znevýhodněním, nástin legislativní úpravy i přehled kompenzačních pomůcek. V praktické části byl stanoven cíl práce a hypotézy. Cílem práce je zjistit postoje a názory široké veřejnosti na zrakově znevýhodněné jedince, zda vůči nim zaujímají negativní předsudky či pozitivní postoje, a naopak jaké pozice zaujímají zrakově znevýhodnění vůči většinové společnosti, a to zejména na území Královehradeckého a Středočeského kraje. Stanovila jsem si dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že zrakově postižení/znevýhodnění vzbuzují v široké veřejnosti negativní asociace. Druhá hypotéza zní, že tyto negativní asociace mohou a nemusejí mít vliv na chování a jednání společnosti v okolí znevýhodněného jedince. Ke zpracování práce bylo použito kvantitativního výzkumu. S využitím metody dotazování, techniky sběru dat písemného dotazování u většinové zdravé populace a formou elektronického dotazování prostřednictvím emailové pošty či osobního kontaktu se zrakově znevýhodněnými osobami. Práce by měla sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost. Aby všichni měli příležitost uvědomit si, do jakých oblastí a sfér člověka zrakové znevýhodnění zasahuje a jak ovlivňuje osobnost handicapované osoby, jeho rodiny, nejbližšího okolí a okolního světa vůbec.