Pohled rodiček na kardiotokografické monitorování plodu v průběhu porodu

Abstract

Kardiotokografie je neinvazivní metoda poskytující informace o stavu plodu v těhotenství a za porodu. Monitorování plodu je dnes standardem v porodnické péči o těhotné a rodičky, doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti určují indikace k užití metody a pravidla interpretace výsledků. Během fyziologického porodu lze rodičku kardiotokografem sledovat intermitentně, neboli v pravidelných intervalech dle zvyklostí pracoviště. Patologický porod, jako například porod koncem pánevním, hypotrofického plodu, plodu s nefyziologickým CTG záznamem, je nutno monitorovat kontinuálně. Zevní snímání ozev přináší rodičce určitá nepříjemná omezení v pohybu a zaujímání poloh. Orientace personálu na výstup z kardiotokografu může v rodičce vyvolat obavu o dítě či domněnku, že se porodní asistentka dostatečně nevěnuje jejím potřebám a porodnímu ději. Ošetřovatelská péče o rodičku při kardiotokografickém snímání je tedy velmi specifická tím, že porodní asistentka poskytuje péči dvěma subjektům - matce a plodu. Podle sporé literatury na toto téma ze starší doby kolísá postoj rodiček ke kardiotokografii od pocitu, že monitor zajišťuje zdraví plodu, chrání plod, až po pocit nepohodlí, omezení, zbytečné medializace přirozeného děje, odvracení pozornosti personálu a odmítání vyšetření. Česká studie však provedena nikdy nebyla a moderní literatura k tomuto tématu neexistuje. K výzkumnému šetření byl použit prospektivní kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 26 otázek, z čehož bylo 23 otázek uzavřených, 1 otázku polouzavřená a 2 otevřené otázky. Dotazníky byly rozdány v celkovém počtu 101 výtisků na odděleních šestinedělí gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkumný soubor představovaly nedělky 2. až 3. den po porodu, vyloučeny byly ženy po plánovaném císařském řezu. Cílem práce bylo zjistit postoje rodiček ke kardiotokografickému monitorování plodu v průběhu porodu. Byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že rodičky vnímají metodu kardiotokografického snímání během porodu jako zdroj informací o stavu jejich dítěte a výzkumem byla potvrzena.. Hypotéza 2 říká, že kontinuální kardiotokografické monitorování plodu během porodu omezuje rodičky v pohybu a zaujímání úlevových poloh, a výzkumným šetřením byla vyvrácena. V hypotéze 3 je vysloven předpoklad nedostatku validních informací poskytovaných rodičkám o metodě kardiotokografie, o interpretaci CTG záznamů a jejich výpovědní hodnotě. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Vyhodnocením odpovědí v dotazníkách byl zmapován postoj žen k monitorování plodu, čímž byl splněn cíl práce. Holistický přístup v ošetřovatelské péči má všem pacientkám a klientkám zajistit co možná největší komfort, komplexní péči a informovanost. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit přísun informací od personálu k rodičkám.