Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.advisorŠedová, Lenka
dc.contributor.authorZlatinská, Sandra
dc.date.accessioned2021-12-03T08:52:56Z
dc.date.available2021-12-03T08:52:56Z
dc.date.issued2009
dc.date.submitted2009-08-17
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/18423
dc.description.abstractPreventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody - onemocnění? Z rozhovoru z 10 - ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby - po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.cze
dc.format92 s., 44 s. obr. příloh
dc.format92 s., 44 s. obr. příloh
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.subjectAterosklerózacze
dc.subjectInfarkt myokarducze
dc.subjectIschemická choroba srdečnícze
dc.subjectKardiologiecze
dc.subjectPrevencecze
dc.subjectSestracze
dc.subjectarteriosclerosiseng
dc.subjectmyocardial infarctioneng
dc.subjectischemic heart diseaseeng
dc.subjectpreventioneng
dc.subjectcardiologyeng
dc.subjectnurseeng
dc.titleAnalýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHScze
dc.title.alternativeAnalysis of effectiveness of preventive interventions in patients with ischemic heart diseaseeng
dc.typebakalářská prácecze
dc.identifier.stag13146
dc.description.abstract-translatedPreventive interventions represent an important part of treatment of ischemic heart disease (IHD). Proper observation of preventive interventions results in faster recovery, earlier resumption of normal lifestyle and particularly prevention of early or late complications. The objective of this bachelor thesis was to determine how effective are the preventive interventions provided by healthcare personnel in the secondary prevention of ischemic heart disease. To meet the objective, the following four research questions were formulated: 1. Is the secondary prevention in patients with IHD effective? The secondary prevention is not effective as the respondents failed to change their lifestyles and they continued to manifest high rates of behavioral risk factors for IHD. 2. Do the patients with IHD observe recommendations given within the preventive interventions? Results of the research survey indicate that the respondents are aware of the IHD risk factors, however, they observe only certain secondary prevention recommendations. 3. What prevents the patients from observing regimen principles set by the secondary prevention? The patients find it difficult to change their established lifestyles which need to be altered in order to observe the principles. Results of the research survey indicate that the respondents find it particularly difficult to change their eating habits and sedentary lifestyle. 4. Is the observation of preventive measures dependent on the period of time after the disease attack? Interviews conducted with 10 respondents treated for different periods of time after the disease attack failed to confirm this hypothesis. Results of the research survey indicate that differences in observation of preventive interventions among the respondents were negligible. 10 respondents with ischemic heart disease were selected as a research sample. The data were collected by means of a qualitative research using two structured interviews with open questions. The first round of interviews with IHD patients was conducted in January 2009 at the cardiology department of the hospital in České Budějovice. The second round of interviews was conducted after the hospitalization treatment stage - three month after the patients were discharged from the hospital. This thesis may enhance the knowledge of healthcare workers in secondary prevention of IHD and become a basis for further investigations in this field.eng
dc.date.accepted2009-09-14
dc.description.departmentZdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-disciplineVšeobecná sestracze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakultacze
dc.thesis.degree-nameBc.
dc.thesis.degree-programOšetřovatelstvícze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze
dc.contributor.refereeDuka, Martin
dc.description.defenceVedoucí: jak by se daly využít Vámi získané výsledky v praxi? Studentka: výsledky přispěly k popisu dané problematiky a mohly by být podkladem pro edukační materiály Oponent: kam v rámci edukace veřejnosti lze zařadit tento problém jak podle Vás bude vypadat nejúčinnější prevence? Studentka: nejúčinnější prevence by měla být časově rozsáhlá. Dr. Augustinová - jakou skupinu pacientů byste preferovala v prevenci již od mládí? Studentka: geneticky zatížené (rodinně) jedince a diabetiky. Studentka prezentaci čte. Klasifikace: velmi dobřecze


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam