Osobnostní faktory podmiňující účinnou komunikaci zdravotnických záchranářů v krizových situacích.

Abstract

Komunikace je klíčovým aspektem vztahu mezi zdravotníkem a klientem a pomáhá nám ucelit si o něm obraz a vnímat ho jako bio-psycho-socio-spirituální bytost. V souvislosti s tím jsou ale dnes kladeny mnohem větší nároky na komunikační kompetenci zdravotníků, které ještě rostou spolu se stále větším mediálním zájmem o jejich profesi. V oblasti přednemocniční péče jsou nároky na pracovníky Zdravotnické záchranné služby ještě vyšší, neboť mnohdy pracují v improvizovaných podmínkách a v časové tísni. Proto se ve své práci věnuji tématu osobnostních faktorů podmiňující účinnou komunikaci v krizových situacích. Výzkum probíhal kvantitativní metodou, šetření proběhlo formou dotazníku mezi zdravotnickými záchranáři výjezdového stanoviště Teplice a Ústí nad Labem. Dále mezi laickou veřejností a laiky, kteří v minulosti Záchrannou službou byli ošetřeni. Cílem bylo přispět k rozvoji komunikační kompetence pracovníků Záchranné služby prostřednictvím výzkumu sledujícího dominantní komunikační dispozice záchranářů v jejich vlastních očích i v očích veřejnosti. První hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že pracovníci Záchranné služby považují za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích odolnost, schopnost improvizace a důslednost. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 75% respondentů, tato hypotéza se tedy potvrdila. Druhá hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že laická veřejnost považuje za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích ochotu riskovat, odvahu a empatii. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 85% respondentů, tato hypotéza se tedy také potvrdila. Třetí hypotéza vyjadřovala premisu, že zdravotničtí záchranáři mají zájem se vzdělávat v oblasti profesní komunikace s pacientem. Tato hypotéza byla taktéž splněna, protože 64% respondentů odpovědělo kladně. Pro zlepšení rozvoje komunikační kompetence zdravotnických záchranářů bych navrhovala kladení většího důrazu na účast a vzdělávání záchranářů v oblasti profesní komunikace a častější pořádání akcí věnující se problematice profesní komunikace s pacientem.