Jóga a její význam ve fyzioterapii

Abstract

Práce se zabývá postavením a možnostmi širšího využití jógy v moderní fyzioterapii. Jóga je integrální disciplínou pohlížející na člověka jako na celek. Nedělí ho na oddělené součásti jako tělo, mysl, duch. V posledních desetiletích zakotvila jóga v lékařských vědách a jako účinný prostředek v prevenci civilizačních chorob, v rehabilitaci i jako pomocná metoda při léčení zejména psychosomatických onemocnění. Jóga se tak stává integrální součástí novodobého lékařství. Jógový pohyb je velmi uvolněný, pomalý, vědomý, aktivně řízený a v koordinaci s dechem. Takto lze tento pohyb nazvat reedukačním, tedy znovu napravujícím vadné pohybové vzorce. Pomocí jógy lze velmi dobře korigovat jednostranné přetížení pohybového aparátu s nastolením jeho rovnoměrného zatížení. Nastolením psychosomatické rovnováhy lze kvalitně podpořit i stávající další léčebné postupy. Teoretická část práce ukazuje fyziologické principy působení jógových technik a mapuje současné postavení jógy ve fyzioterapii. Cílem práce je ukázat možnosti širšího využití jógy ve fyzioterapii, zvláště k ovlivnění postury, dechového vzoru, pohyblivosti páteře a kloubů a zlepšení psychické kondice pacientů. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu s technikami: rozhovor, vyšetření pohledem, hodnocení postavy a držení těla, vyšetření pohyblivosti páteře, vyšetření rozsahu pasivního pohybu kyčelního kloubu, dotazník STAI, sekundární analýza dat. Testovaný soubor byl tvořen třemi probandy, kteří se během výzkumu účastnili šestiměsíčního veřejného kurzu jógy. Z provedených vyšetření vyplývá, že cvičení jógy vede k úpravě dechové vzoru, zlepšení postury a vyrovnání psychiky cvičenců. Práce upozorňuje na fakt, že větší využití technik jógy ve fyzioterapii může přinést nové možnosti při terapii vadného držení těla, řešení vertebrogenních obtíží a úpravě dechových pohybů. Bakalářská práce může být dále využita v klinické práci fyzioterapeutů, ale i pro potřeby běžných cvičenců jógy.