Fyzioterapie u skolióz

Abstract

Abstrakt Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Fyzioterapie u skolióz. Toto téma jsem si vybrala záměrně, a to proto, že je mi téma skolióz blízké, od dětství jsem měla sama potíže se zády. Skolióza je deformita páteře ve třech rovinách. Kromě roviny frontální je současně odchylka v sagitální a také v transverzální rovině, kde je popisována rotace a torze obratlů. Křivka může být jednoduchá, dvojitá nebo v některých případech u idiopatické skoliózy dokonce trojitá. Hlavním cílem při terapii skolióz je zabránit další progresi skoliotických změn, případně upravit vadné držení páteře. Dalším důležitým předpokladem ovlivnění skoliózy je nahrazení špatných posturálních a pohybových vzorců, vzorci vhodnými. Při cvičení se uplatňuje individuální přístup ke každému jedinci. Bylo vypracováno mnoho speciálně-léčebně- gymnastických metod, které mohou skoliózu příznivě ovlivnit, aniž by vedly k jejímu vyléčení. Především sem patří tyto metody: Metoda Klapp, Metoda von Niederhöffer, Metoda Gocht-Gessner, Metoda Ludmily Mojžíšové, Metoda dle Roswity Brukow, Metoda Schroth, Metoda Scharrl, Hippoterapie, Vojtova reflexní lokomoce, Terapie na podkladě bazálních programů, Cvičení na míčích, Elektostimulace, Korzetoterapie{&x2026;} Pokud se nezdaří konzervativní přístup nebo pacient přichází k vyšetření pozdě již s výrazně vyvinutou deformitou, je nezbytná její operační korekce a stabilizace. Rozhodnutí o operaci je závažné jak pro lékaře, tak i pro pacienta či rodiče dítěte. Smyslem operace je křivku co nejvíce narovnat a v tomto napřímení trvale udržet. Ve svém výzkumu jsem pracovala s metodikou Schroth. Je to speciální metoda k léčení několikaobloukových tvarových posunů a statických změn skoliotického těla. Jednu z hlavních rolí tu hraje použití korekčního podkládání pomocí polštářků nebo pěnových míčků tak, aby došlo k co nejlepšímu vyrovnání skoliotické křivky. V tomto vypodložení pacient provádí cviky a cílenou dechovou gymnastiku - derotační dýchání. Své využití tu nachází i uvolňovací a protahovací cviky. ''Výzkum'' jsem prováděla na dvou pacientkách v pubertálním věku, které měly diagnostikovanou skoliózu. Cvičební jednotka probíhala po dobu půl roku a jednou za 14 dní. Terapie dle Schrotové je velmi náročná a vyžaduje značnou spolupráci a motivaci pacienta. Z mého výzkumu vyplývá, že u obou pacientek došlo ke korekci skoliotického držení. Pacientky se díky terapii naučily lépe vnímat své tělo a dalším výsledkem je zlepšení z kosmetického hlediska.