Interrupce jako etický problém

Abstract

Tato práce se zabývá etickými aspekty interrupcí. V teoretické části se zprvu věnuji vydefinování pojmu interrupce a právním vývoji potratu. Zabývám se také historií antikoncepce, právními a lékařskými skutečnostmi, které jsou pro provedení zákroku nutné. Vymezuji pojem etika, zmiňuji morální úsudek a některé z etických konceptů. Zmiňuji některé skupiny, které bojují o zrušení zákona, který umožňuje provádění interrupcí v ČR. Dále uvádím pohled lékaře, Hippokratovu přísahu a postabortivní syndrom. Lehce se dotýkám tématu emocí, rozhodnutí a principů. Věnuji se i potratu z důsledku postižení dítěte nebo trestného činu. Uvádím, že ženy mohou být ohroženy v důsledku provedení zákroku sociálním vyloučením. Obecně informuji o holismu, asentismu a mateřském pudu. Poukazuji na vývoj postoje k rodičovství. Dále je práce doplněna výzkumem sesbíraných dat, kde se snažím zjistit pohled na interrupci, jestli si dotazovaní myslí, že jsou informováni o problematice interrupcí a z jakých zdrojů, kdy se z plodu stává lidský plod, jestli si respondenti myslí, že je pro zákrok nutný i souhlas otce. Zjišťuji, jestli s prováděním zákroku souhlasí zcela či jen z některých důvodů, jestli má žena právo rozhodnout o životě nebo smrti nenarozeného dítěte. Cílem práce bylo prezentovat odlišná etická pojetí k danému tématu a zmapování názorů vybrané části obyvatel na potratovost v ústeckém regionu. Metodikou byl zvolen kvantitativní výzkum, metodou dotazováním a technikou dotazníku. Výzkum byl prováděn ve větších městech ústeckého regionu. Velikost souboru byla 300 osob. Stanovila jsem si dvě hypotézy. Hypotéza č. 1: Starší generace odsuzuje potratovost více než mladší. Hypotéza č. 2: V ústeckém regionu je více lidí, kteří s potratem souhlasí, než těch, kteří nesouhlasí. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena a hypotéza č. 2 byla potvrzena.