Názor veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi

Abstract

Diplomová práce se zabývá názory veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Teoretická část objasňuje pojmy osamělá matka a neúplná rodina. Poukazuje na fakt, že v současné době ve všech evropských zemích počet neúplných rodin roste. Popisuje změny rodinného chování, ke kterým v průběhu posledních desetiletí došlo, a faktory, kterými jsou vysvětlovány. Práce dále informuje o základních faktech neúplných rodin v České republice (zastoupení osob v čele neúplných rodin dle věku, příčiny osamělosti, sociální pozice atd., počet a podíl narozených dětí mimo manželství během posledních dvaceti let, apod.), dále popisuje jednotlivé příčiny osamělosti matek - rozvod, svobodné mateřství bez partnera a ovdovění. Jelikož je s problematikou osamělých matek v nouzi úzce spjat fenomén domácího násilí, věnuje se práce také tomuto tématu. V závěru teoretické části se práce zabývá nejzásadnějšími příčinami vedoucími matky do nouzové životní situace. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor tvoří veřejnost českokrumlovského regionu. Cílem práce je zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Výzkumem bylo zjištěno, že právě rodiny osamělých matek považuje většina veřejnosti za vůbec nejrizikovější skupinu dle jejího ohrožení nízkou životní úrovní. Zároveň se více než padesát procent respondentů domnívá, že nejzásadnější příčinou vedoucí osamělé matky do nouzové životní situace je právě jejich finanční situace. Významnou roli zde pravděpodobně hraje fakt, že výběrový soubor tvoří více než čtvrtina respondentů, kteří svou současnou finanční situaci považují za spíše problematickou či dokonce kritickou. Co se týče problematiky domácího násilí, z výzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů se domnívá, že k domácímu násilí páchanému na ženě ze strany partnera dochází nejčastěji v důsledku mužovy agresivity - zde byly nejčastěji zvoleny možnosti agresivity vyvolané v důsledku požití alkoholu či jiných omamných látek, dále agresivity ''vrozené'', tedy genetických predispozic k agresivnímu chování, a možnost agresivního chování jakožto řešení vyhrocené situace, kdy agresor není schopen ovládnout své chování (tzv. afekt). Domácí násilí je veřejností chápáno jako závažný problém týkající se značnou měrou života osamělých matek, nejvyšší podíl respondentů totiž považuje právě domácí násilí (páchané na ženě či jejím dítěti) za hlavní důvod vedoucí k podání žádosti o ubytování v azylovém domě. Dalším zásadním důvodem vedoucím k tomuto kroku je dle mínění veřejnosti opět problematická finanční situace. Výsledky dále ukazují, že pro více než šedesát procent respondentů je postoj oběti domácího násilí, která se často nikomu nesvěří a pachatele neprozradí, přestože násilí trvá i mnoho let, pochopitelný. Lze předpokládat, že s touto skutečností vidí veřejnost souvislost s týráním oběti již v období jejího dětství. Více než šedesát procent respondentů totiž zastává názor, že se značná část žen týraných v dětství v dospělosti opět stane obětí domácího násilí právě díky prožitým zkušenostem (snížené sebevědomí, násilí se pro ně stane vlastně jakousi součástí života, byť těžce snesitelnou).