Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů (Moravské Budějovice)

Abstract

Pojem sociálně patologické jevy chápeme jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže. Společností jsou označovány za negativní a svým nositelům způsobují osobní problémy či problémy v rodině, ve škole i v širším sociálním prostředí. Jedná se o takové poruchy chování, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů, tedy zda vědí, na koho se mohou v případě řešení svých problémů s výskytem sociálně patologických jevů obrátit. Dílčím cílem 1 bylo zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně základních škol o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů. Dílčím cílem 2 bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni základních škol. Pro zmapování problematiky bylo použito kvantitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníku a metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů na orgánu sociálně právní ochrany dětí. Dotazníky byly rozdány dětem na II. stupni zkoumaných tříd vybraných základních škol, jejich třídním učitelům a výchovným poradcům vybraných základních škol mikroregionu Moravskobudějovicka. V souvislosti se stanovenými dílčími cíli práce byly zformulovány dvě hypotézy. Předpokládaná hypotéza 1, domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, metodici prevence a výchovní poradci, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že daný vzorek dětí byl nejčastěji poučen učiteli. Předpokládaná hypotéza 2, sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu, nebyla potvrzena. Z výzkumu je patrné, že pedagogové vybraných základních škol se úspěšně zabývají problematikou sociálně patologických jevů. Lze tedy vyvodit závěr, že snaha škol v oblasti řešení a výskytu těchto jevů je ve zkoumaném období na dobré úrovni.