Partnerské soužití po odchodu dětí ze společné domácnosti

Abstract

Partnerský vztah prochází během společného života celou řadou změn od společného bydlení, přes narození dětí až po společně strávené stáří. Jedním z nejvýraznějších zlomů v partnerském životě je i osamostatnění a odchod dětí ze společného domova. Partneři, kteří byli zvyklí na ''plný dům'', zůstávají sami, jejich komunikace je ochuzena o zážitky dětí a vzniká zde i problém se smysluplným využitím volného času. V situaci, kdy zůstávají v domácnosti pouze dva lidé, se naplno projeví rozdílnost jejich povah a názorů. Tato nová zkušenost může narušit stabilní, léty nabytý, řád a ohrozit další trvání partnerského vztahu. Cílem práce bylo zmapovat změny, kterými prošli oba partneři po odchodu dětí ze společné domácnosti. Zejména se práce orientovala na oblast komunikace, rodinných rituálů a využívání volného času. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením mezi rodiči studentů ZSF JU. Osloveni byli rodiče studentů všech ročníků, díky čemuž bylo možné provést srovnání spokojenosti partnerů s partnerským soužitím ve vztahu k době odchodu dětí ze společné domácnosti. Výzkum proběhl během prosince 2008. Výsledky výzkumu ozřejmují, které faktory a jak mohou ohrozit vztah po odchodu dětí z nukleární rodiny. V praxi se diplomová práce může využít jako nástin pro prevenci problémů v partnerském vztahu vyvolaných právě odchodem dospělých dětí z domova. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování změn v partnerských vztazích po odchodu dětí ze společné domácnosti, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila. Nicméně je tato oblast nabízí ještě mnoho možností pro další výzkum. Velmi zajímavá by mohla být longitudinální studie, která by zpracovávala kvalitativní formou názory výzkumného souboru. Takovýto výzkum by dle mého názoru ještě více prohloubil znalosti v této sféře.