Výskyt sekundárních nádorů po ozáření pro karcinom děložního těla.

Abstract

ANOTACE: Zhoubné nádory těla děložního patří mezi nejčastější gynekologické onemocnění. Karcinomy endometria tvoří 96 - 98% všech malignit nádorů děložního těla. Výskyt tohoto onemocnění v České republice v roce 2007 bylo diagnostikováno 1726 nových případů, která činí asi 32,7 onemocnění na 100 tisíc žen. Téměř 75% pacientek je diagnostikováno v I. stadiu onemocnění. Věkový medián pacientek s diagnostikovaným nádorem těla děložního je 61 let. Sekundární nádory se projevují na základě mutací až několik let po ozáření. Jsou důsledkem dříve podané chemoterapie nebo radioterapie vedoucí k poškození genetické informace buněk. Mutace postihuje buňky, které mají vztah k vytvoření sekundárních malignit. Cílem mé bakalářské práce je zjištění výskytu sekundárního nádoru u pacientek s ca těla děložního, které byly ozařovány na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice v letech 1978-1998. V práci zhodnocuji počet sekundárních nádorů, čas výskytu, relativní rizika a zda jsou uloženy uvnitř nebo mimo ozařované pole. Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních částí: část teoretická, v níž se zabývám samotným nádorem, radioterapií a radiobiologií a část praktická, jež představuje konkrétní statistiky vycházející z cíle mojí práce. Zjistila jsem, že výskyt sekundárních nádorů je častější mimo ozařovanou oblast. Z výsledků usuzuji, že sekundární nádory mohou vznikat jako důsledek působení ionizujícího záření na organismus. Souvisí to pravděpodobně s tím, že v místě ozáření dochází k letálním změnám, zatímco v místě s nízkými dávkami radiace dojde k poškození buněk, které za řadu let mohou být podkladem pro vznik sekundárních nádorů. Zmiňované téma jsem si vybrala mimo jiné také proto, abychom si uvědomili i přes vyléčení primárního nádoru důležitost dispenzarizace, která mohou včas odhalit výskyt dalších nádorů.