Komunikační dovednosti sestry manažerky

Abstract

Komunikace je velmi důležitá v každodenním životě, o to více pak v ošetřovatelství. Je základem pro vybudování profesionálního vztahu mezi sestrou manažerkou a pacientem, seriózního vztahu mezi sestrou manažerkou a lékařem, kvalitního vztahu mezi sestrou manažerkou a podřízenými sestrami a všemi ostatními, se kterými musí sestra manažerka jednat. K sestrám manažerkám patří hlavní sestry, vrchní sestry a sestry staniční. Sestra manažerka je osoba, která je pověřena řídit tým pracovníků a je zodpovědná za výsledky tohoto týmu. Způsob vedení je úzce spojen s osobností sestry manažerky a jejími kvalitami. Aby mohla řídit skupinu co nejlépe, musí být nejen odborně zdatná, ale musí mít i dobré komunikační dovednosti, které jsou nedílnou součástí její profese. Nezbytnou roli hraje také její připravenost při nástupu na pozici manažerky či následné vzdělávání v komunikačních dovednostech. Teoretická část se snaží vybrat z teorie pouze to, co nejvíce souvisí s provedeným výzkumem. Nejdříve čtenáři přiblíží komunikaci v širším slova smyslu (komunikaci, ontogenezi řeči, neverbální komunikaci a komunikační dovednosti), poté popíše zvolené teorie a techniky použité v dotazníku (sílu ticha, teorii ledovce, Balintův přístup, transakční analýzu, emoční inteligenci) a na závěr přiblíží manažerskou pozici a důležitost komunikace v práci manažera. Cílem této bakalářské práce je zjistit, co sestry manažerky o komunikaci vědí a především, jak ji využívají ve své profesi, jsou-li dostatečně prakticky vybaveny touto dovedností a jak velká pozornost ve vzdělávání sester je komunikaci věnována. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Otázka č. 1: Ovládají sestry manažerky komunikační dovednosti? Otázka č. 2: Uvědomují si sestry manažerky důležitost těchto dovedností v jejich práci? Otázka č. 3: Potřebují sestry manažerky tuto dovednost trénovat? A otázka č. 4: Nevěnuje se komunikaci ve vzdělávání sester manažerek spíše teoretická pozornost? Výzkum byl proveden s pomocí dotazníku rozděleného do pěti okruhů, z nichž každý obsahoval jednu otázku souvisící s výzkumnými otázkami. Tedy kvalitativní a kvantitativní elementy v tom samém výzkumu. Ke každé výzkumné otázce byl proveden hloubkový rozhovor, formou polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými a polootevřenými otázkami. Každý rozhovor byl zaznamenán audionahrávkou, stručně přepsán do tabulky a následně vyhodnocen. Výzkum byl proveden se souhlasem sester manažerek působících v nemocnicích na území Hl. města Prahy. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a na základě výsledků lze tedy jednoznačně říci, že sestry manažerky si uvědomují důležitost komunikačních dovedností v jejich práci, zároveň mají potřebu tyto dovednosti trénovat, neboť se komunikačním dovednostem ve vzdělávání věnuje spíše teoretická pozornost, a tak komunikační dovednosti zcela neovládají. Přestože je komunikace v sesterské profesi nesmírně důležitá, není jí věnován adekvátní prostor. I přes svoji důležitost není u sester manažerek ani nijak významně rozvíjena či zdokonalována. Většina sester manažerek tak získává potřebné dovednosti až v průběhu své praxe. V současné době se v sesterské profesi sice věnuje větší pozornost vzdělávání a tréninku komunikačních dovedností, ale jak výzkum potvrzuje, toto vzdělávání je spíše teoretické a nevyhovující. Z výzkumné otázky č. 3 nám tak vyvstává hypotéza č. 1: Vzdělávání v komunikačních dovednostech sester manažerek je kvalitní. A hypotéza č. 2: Trénink komunikačních dovedností sester manažerek je efektivní. Které je potřeba v dalším výzkumu potvrdit nebo vyvrátit.