Analýza sebevražedného jednání realizovaného užitím střelné zbraně na území České republiky v období let 2004 až 2008 s ohledem na vybrané demografické charakteristiky.

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem dokonaných sebevražd spáchaných střelnou zbraní v období let 2004 až 2008. Prvá část shrnuje dosavadní poznání, popisuje definice sebevražd, krátce představuje historii sebevražednosti, motivaci a způsoby provedení sebevražd. Blíže se věnuje sebevraždě zastřelením. Druhá část je věnována realizovanému výzkumu, zabývá se analýzou současného stavu dokonaných sebevražd zastřelením. Cílem bylo zjistit, zda dochází k nárůstu sebevražd zastřelením. Byla provedena analýza sebevražedného jednání osob v letech 2004 až 2008 podle věku, pohlaví, motivu spáchání, příslušnosti k sociální skupině, vzdělání a způsobu držení střelné zbraně. Cílem bylo ověřit, zda policejní evidence sebevražd je dostačující vzhledem k důvodům pro její zavedení. K výzkumným cílům byla použita metoda sekundární analýzy dat, výchozí data byla získána z interních databází Policie ČR. Analýzou dat bylo zjištěno, že k nárůstu sebevražd zastřelením nedošlo, více sebevražd zastřelením páchají muži než ženy, ve většině případů je k sebevraždě užita legálně držená střelná zbraň. Sebevraždy střelnou zbraní realizují častěji lidé ve věku dospělosti a senioři, adolescenti minimálně. U největší skupiny sebevrahů motiv jednání nebyl zjištěn, zjištěným nejčastějším motivem je fyzická nemoc. Nejvíce ohroženou sociální skupinou jsou lidé bez pracovního poměru a nejvíce sebevražd páchají osoby se středoškolským vzděláním. Policejní evidenci sebevražd využívá odbor prevence MV ČR, pro analytickou, statistickou a kontrolní činnost, sledované ukazovatele jsou dostačující.