Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.