Problematika poskytování ošetřovatelské péše pacientovi v síťovém lůžku

Abstract

Při práci ve zdravotnictví bývá v mimořádných případech nutné použít vůči nemocnému pacientovi restriktivní opatření za účelem jeho fyzického omezení. Jelikož se však jedná o metody, které vážným způsobem zasahují do osobní svobody nemocného, je nutné dodržet určité zásady takovým způsobem, aby sloužili k minimalizaci rizika vzniku různých komplikací, které mohou být jak fyzické, tak psychické, ale také právní. Proto je indikací tohoto opatření především chování nemocného, které bezprostředně ohrožuje sebe sama nebo své okolí. Cílem naší práce bylo zjistit, jaká je nejčastější indikace umístění pacienta do síťového lůžka na traumatologickém a psychiatrických odděleních, zjistit, zda mají sestry k dispozici vypracovaný standard týkající se omezovacích prostředků, dále zjistit, jaké výhody a nevýhody spatřují sestry v umístění pacientů do síťových lůžek, zjistit názory sester o postoji veřejnosti k problematice používání síťových lůžek a zjistit, jaké jsou názory veřejnosti k problematice používání síťových lůžek. Ze zpracovaných výsledků lze vyčíst, že v průběhu několika let se měnil přistup jak veřejnosti, tak vedení k této problematice a že jsou připraveni s omezovacími prostředky či síťovými lůžky správně nakládat a používat je v souladu s lidskými právy a lidskou důstojností. Tuto práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů nelékařských oborů, či při školení sester na téma týkající se omezovacích prostředků. Dále by mohla být využita jako vodítko pro veřejnost, pro utvoření představy, jak se v dnešní době s omezovacími prostředky a síťovým lůžkem zachází, jak moc je dbáno na lidskou důstojnost a svobodu. Práce také poskytuje přehled o tom, jak se problematika vyvíjela v čase a o tom, do jakého stupně dospěla v současnosti. Téma, které se týká problematiky síťových lůžek a vůbec omezovacích prostředků je velice ''citlivé''. Za posledních deset let prošlo mnoha změnami, narazilo na vlnu nevole, ale také na pochopení. Formy omezení jsou a do budoucna jistě budou předmětem mnoha negativních či pozitivních diskusí. Důležité je, aby každá sestra nemocného, u kterého bylo použito omezovacích prostředků, brala stále jako svého partnera, věnovala pozornost všem jeho potřebám a snažila se mu zajistit co nejlepší komfort s ohledem na jeho individualitu.