Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči

Abstract

V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.