Prenatální diagnostika zobrazovacími metodami

Abstract

Bakalářská práce je zaměřena na prenatální diagnostiku zobrazovacími metodami. Teoretická část seznámí čtenáře se současným stavem dané problematiky, s invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. Závěr teoretické části je věnován prenatálnímu záchytu srdečních vad pomocí screeningových vyšetření těhotných žen. Cílem práce bylo vyzvednout aktivitu radiologického asistenta, popsat jeho činnosti při použití různých modalit a možností v diagnostice vrozených srdečních vad prenatálně i perinatálně. Byla stanovena jedna hypotéza, týkající se aktivity radiologického asistenta v diagnostice vrozených srdečních vad během prenatálního období dítěte. Kvantitativní výzkum byl sestaven na základě počtu vyšetřených plodů a novorozenců ve Fakultní nemocnici v Motole a v Centru lékařské genetiky s.r.o. v Českých Budějovicích v průběhu 1 roku. U 59 vyšetřovaných plodů magnetickou rezonancí byly zachyceny 3 nejčastěji se objevující vrozené vady: 7 případů ageneze corpus callosum, ventrikulomegalie v 6 případech a v 7 případech kongenitální cystická adenomatoidní malformace plic. U žádné z vyšetřených matek nebylo zjištěno postižení placenty ani patologické změny srdce plodu. Stanovená hypotéza se potvrdila. V současné době se vrozené srdeční vady magnetickou rezonancí prenatálně nevyšetřují, vzhledem k příliš robustní technice a nedostatečnostem v kvalitě zobrazení. Vedoucí úlohu má stále ultrazvukové vyšetření, které si provádějí gynekologové a porodníci sami. Z této práce a výzkumného šetření mohou čerpat jednak kardiologové, gynekologové, porodníci, ale i radiologičtí pracovníci.