Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče

Abstract

Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče. Tato bakalářská práce je věnována studentům, kteří procházejí praktickou výukou v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla z několika důvodů. O hospicích se v dnešní době mnoho mluví, hodně se medializuje a probíhají různé charitativní akce pro hospic. Přesto lidé k hospici nemají důvěru a mají z hospice strach. Toto by mohl být první důvod. Tím druhým je vlastní zkušenost se studenty, kteří do hospice přicházejí na praktickou výuku. V tomto hospici pracuji jako staniční sestra a jsem se studenty v denním kontaktu. Bohužel, většina z těchto studentů si na začátku praktické výuky myslí, že v tomto ?domě? přichází smrt každý den. Mají strach a neumějí si představit, jak tuto situaci během čtrnáctidenní praxe zvládnou?! Cílem našeho výzkumu je zjistit, zda současné studium ovlivňuje postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné. Zda se jejich postoje mění po absolvování teoretické a praktické výuky. K dosažení cíle jsme vytvořili dvě výchozí otázky. 1. výchozí otázka - Jak ovlivňuje teoretická výuka paliativní péče postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? 2. výchozí otázka ? Jak ovlivňuje praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou fázích: před zahájením teoretické výuky paliativní péče a po praktické výuce v hospici. Použili jsme metodu experimentu, technikou dotazování byl hloubkový rozhovor se studenty. Výzkumný soubor tvořilo 5 studentek 3. ročníku prezenční formy na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru všeobecná sestra. Po zpracování odpovědí jsme zjistili, že po teoretické přípravě se přístup k péči o umírající většinou příliš nezměnil. Studenti pociťují nedostatek teoretických informací, které by jim pomohli eliminovat strach z neznámé situace, strach z bolesti, strach z denní konfrontace s umírajícími a se smrtí. Také na komunikaci s blízkými nemocného si nepřipadají připraveni. Jsou přesvědčeni, že na tak složité téma, jako je péče o nevyléčitelně nemocné, je při výuce příliš málo času. Praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné mění. Poskytla jim více poznatků o paliativní-hospicové péči. Vlastní postoje k péči o nevyléčitelně nemocné hodnotí pozitivněji, již nemluví o strachu a nejistotě. Přáli by si více osobní zkušenosti v komunikaci s nemocnými a jejich rodinami. Cíl výzkumu byl naplněn. Současné studium má vliv na studentovy postoje k paliativní péči o nevyléčitelně nemocné v hospici. Avšak stále u nich převažuje strach z tohoto ne již nového oboru. Ke změně dochází až po praktické výuce. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení pocitů studentů, pro možnou úpravu didaktiky a metodiky teoretické i praktické části výuky v paliativní péči. Vytvořená informační brožura by mohla napomoci studentům při výběru praxe, a také pro usnadnění nástupu na praktickou výuku do lůžkového hospice.