Edukace pacientů s antikoagulační léčbou

Abstract

Antikoagulační léčba je nezbytnou součástí komplexního přístupu k mnoha kardiovaskulárním onemocněním. Z hlediska účasti sestry na léčebném a ošetřovatelském procesu je u těchto onemocnění/nozologických jednotek největším úkolem a také výzvou léčba perorálními antikoagulancii. Ta je prováděna převážně ambulantně, takže bezprostřední dozor zdravotníků, který je u hospitalizovaných pacientů samozřejmostí, zde nelze zajistit. Tím důležitější je pomocí a cestou edukačního procesu docílit optimální spolupráce a spoluúčasti pacienta na léčebném a ošetřovatelském procesu. Klíčový význam zde tedy má edukace, její evaluace a průběžné posilování. Antikoagulační léčbě přináší pacientům samozřejmě velký prospěch, zabraňuje trombotickým a embolickým komplikacím, přitom je však sama potenciálním zdrojem významných a nebezpečných nežádoucích účinků léčby. Edukace v těchto souvislostech musí tedy napomoci zabránit jak léčbě nedostatečně účinné (tedy poddávkování) tak naopak léčbě nadbytečně účinné (tedy předávkování). Pro docílení optimálního stavu antikoagulační léčby, který se dá dobře kontrolovat dodržováním smluvních žádoucích terapeutických hodnot INR (případně klasickým Quickovým testem), je tedy nezbytné edukovat pacienty především ve vztahu k dodržování dávkovacího schématu příslušných léků a dále v nemenší míře ve vztahu k dodržování speciálních dietních opatřením při léčbě perorálními kumarinovými antikoagulancii. Cílem naší práce je zjistit a množstevně vyjádřit stupeň, ve kterém pacienti dodržují edukací osvojené zásady, dále porovnat výsledky u mužů a žen vůči sobě a konečně zjistit, zda existuje závislost mezi stupněm dodržování zásad edukací osvojených a účinností antikoagulační léčby ( tj. docílení hodnot INR v žádaném terapeutickém rozmezí). Data v této práci jsme shromáždili pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ve které jsme použili metodu dotazníku. Dotazník pro pacienty obsahuje uzavřené otázky týkající se 7 okruhů režimových (pohyb, strava, kouření, alkohol, protistresový režim, dávkování léku, speciální dietní opatření při kléčbě warfarinem) a jednu otázku otevřenou, směřovanou na znalosti a vědomosti pacienta o typu potravin, které jsou relevantní pro speciální dietní opatření při léčbě warfarinem. Shromážděné údaje a výsledky jsou zpracovány v grafické podobě. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Pacienti léčení warfarinem dodržují zásady edukací osvojené. 2. Ženy dodržují zásady edukací osvojené více nežli muži. 3. existuje přímá závislost mezi stupněm úspěšnosti edukace a stupněm úspěšnosti antikoagulační léčby. Z výzkumného šetření bylo potvrzeno, že pacienti dodržují zásady jim edukačním procesem vštěpované. První hypotéza byla potvrzena. Porovnáním výsledků získaných od podskupiny mužů a žen bylo zjištěno že ženy dodržují tyto zásady více, nežli muži. Druhá hypotéza byla též potvrzena. Porovnáním výsledků úspěšnosti dosažení cílových terapeutických hodnot INR s úspěšností edukace bylo zjištěno, že se stoupající úspěšností edukace stoupá i úspěšnost antikoagulační léčby. Čím vyšší je stupeň úspěšnosti edukace, tím vyšší podíl stanovení INR je v cílovém terapeutickém rozmezí. Třetí hypotéza byla též potvrzena. Přitom bylo ze shromážděných výsledků zjištěno, že zatímco úspěšnost edukace ve vztahu k dodržování léčebného schématu, je prakticky 99% , je úspěšnost edukace ve vztahu ke speciálním dietním opatřením při léčbě warfarinem přibližně 80%. Zde vidíme prostor pro zlepšení edukačního procesu. Výsledky našich zjištění, získaných při realizaci této bakalářské práce, byly použity jako podklad pro vypracování vzoru/paradigmatu pro edukační činnost sester u pacientů na perorální antikoagulační léčbě. Tento vzor je přílohou předložené práce. Takto může být posílena edukační činnost sester v této problematice a zmenšena míra nebezpečí jak neúčinné, tak přílišné léčby antikoagulační .