Kvalita života ženy s inkontinencí

Abstract

Inkontinence - tedy mimovolní únik moči - je problémem nejen hygienickým, ale i sociálním, partnerským a ekonomickým. Jedná se o příznak, který má různé příčiny. Sužuje ženy všech věkových kategorií se stoupající incidencí ve vyšším věku. S inkontinencí se lze často setkat již v těhotenství nebo krátce po porodu. Močová inkontinence velmi ovlivňuje kvalitu života ženy. Přestože existuje řada možností, jak tento problém vyřešit, stydí se ženy na toto téma hovořit. Úlohou porodní asistentky je proto podávat informace o této problematice, seznámit pacientky s příčinami inkontinence, jejím řešení a tím přispět ke zlepšení kvality života. Teoretická část je zaměřena na anatomii močového ústrojí a fyziologii mikce, dále na rozdělení močové inkontinence, její příčiny, diagnózu a následnou terapii. Na závěr práce je popsána role porodní asistentky v dané problematice. Praktická část je zaměřena na zjištění, jak ženám močová inkontinence ovlivňuje kvalitu jejich života a jakým způsobem informace o inkontinenci získávají. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, metodou dotazování a technikou hloubkového rozhovoru. Jako doplňková metoda byl použit dotazník SEIQoL, kde byly porovnány výsledné hodnoty kvality života u žen, které se již s močovou inkontinencí neléčí a s těmi, které stále docházejí do urogynekologické ambulance. Kvalitativní forma výzkumu proběhla v rozmezí od 29. března do 13. dubna 2011 v Českých Budějovicích a přilehlém okolí. Celkem bylo provedeno třináct hloubkových rozhovorů. Stanoveny byly 3 cíle a s nimi související výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy vnímají kvalitu života s inkontinencí, zda jsou informované a jak dané informace získaly. Cílem práce bylo také sepsat edukační program, jak zvýšit kvalitu života žen s inkontinencí z hlediska porodní asistentky. Pomocí dotazníku SEIQoL se ukázalo, že hodnota kvality života u žen, které stále trpí močovou inkontinencí, je menší než u žen, které mají tento problém vyřešen. Hodnocení kvality života u žen s inkontinencí by nemělo být jen na úrovni článků a výzkumů. Mělo by se dostat i do praxe porodních asistentek. Ty by měly být víc empatické a svými znalostmi a péčí pomáhat ženám s řešením jejich situace. Edukace porodními asistentkami je v tomto směru nezastupitelná a měla by se jí věnovat větší pozornost.