Životní styl člověka se zdravotním postižením

Abstract

Práce s názvem "Životní styl člověka se zdravotním postižením" se zabývá kvalitou života a má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života zrakově postižených jedinců a jedinců bez tohoto postižení. Zrakové postižení přináší v různých životních oblastech řadu obtíží. Mezi nejzávažnější patří poznávání okolního světa, manipulace s předměty, pohyb v prostoru, ale také snížení možnosti získat zaměstnání a sociální izolace. Každý však pojem kvality života prezentuje jiným způsobem a to na základě rozdílnosti hodnot a potřeb, které člověk uznává. V teoretické části práce se zabývám pojmoslovím zrakového postižení, anatomií a fyziologií zrakového orgánu, typy zrakových vad. Popisuji charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených osob, jejich pracovních uplatnění a uvádím možnosti využití kompenzačních pomůcek. V neposlední řadě se zmiňuji o kvalitě života těchto osob s výše uvedeným handicapem. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování zjišťovala, jak osoby se zrakovým postižením a osoby bez tohoto postižení vnímají kvalitu svého života, zdraví a zbývající oblasti života. Dílčím cílem bylo porovnat kvalitu života těchto dvou sledovaných skupin. Díky informacím, získaných jak od osob se zrakovým postižením, tak od osob bez zrakové vady, mohla být pozornost věnována možným změnám v názorech obou sledovaných skupin a tak provedena komparativní analýza sběru dat. Výzkum byl prováděn v Blatné, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Praze. Pro zjištění informací jsem zvolila techniku dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 31, tj. 56 % respondentů bez zrakové vady a druhý soubor z 24, tj. 44 % respondentů, kteří mají zjištěný typ zrakového postižení. Výsledky výzkumu byly zpracovány v grafech. Na základě výzkumu jsem zjistila, že není rozdíl mezi kvalitou života zrakově postižených a kvalitou života jedinců bez tohoto postižení. Spokojenost v konkrétních oblastech života, tj. zdraví, vztahů, volného času, sociální, profesní a finanční se mezi sledovanými skupinami neliší. Ukázalo se, že respondenti jsou nejvíce spokojeni v oblasti volného času a vztahů, naopak nespokojeni v oblasti zdraví a financí.