Školní aktovky, problematika jejich hmotnosti ve vztahu k vadnému držení těla v populaci školních dětí

Abstract

Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou hmotnosti školních aktovek ve vztahu k vadnému držení těla v populaci školních dětí. Cílem práce bylo provést zmapování problematiky hmotnosti aktovek na 1. stupni základních škol na českobudějovicku a českokrumlovsku ve vztahu k přetěžování dětského pohybového aparátu. Ve své diplomové práci jsem popsala stavbu pohybového aparátu a funkci jeho jednotlivých složek a vývoj v jednotlivých etapách vývoje dětského organismu s důrazem na období mladšího školního věku. Zabývala jsem se optimálním držením těla a nejčastějšími odchylkami od fyziologické normy. Popsala jsem rizikové faktory vzniku vadného držení těla a základními diagnostickými testy, které se k této problematice vztahují. Část práce jsem věnovala školní zátěži, zejména nepřiměřenými zdroji zátěže statické a možnostmi jejího odstranění. V neposlední řadě jsem shrnula problematikou školních aktovek. Pro výzkumnou část jsem použila metodu objektivního měření a vážení žáků i jejich aktovek v jednotlivých třídách prvního stupně vybraných základních škol, doplněné dotazníkovým šetřením pro rodiče. Výsledky byly zpracovány pomocí tabulkového kalkulátoru MS Excel. Výzkum potvrdil dvě ze stanovených hypotéz, zbývající dvě hypotézy se byly vyvráceny. Na základě objektivně zjištěných dat lze konstatovat, že děti byly školní aktovkou přetěžovány ve všech třídách prvního stupně základních škol, na kterých výzkum probíhal. Tím byla potvrzena jedna z hypotéz. Další potvrzenou hypotézou bylo, že děti si nemohou nechávat pomůcky ve škole. Rodiče dětí v nadpoloviční většině případů uvedli, že dítě si pomůcky musí nosit s sebou. Pozitivním zjištěním bylo, že děti si aktovku denně připravují a na jejich přípravě se podílí rodiče. Toto zjištění vyvrátilo jednu z hypotéz. Poslední hypotéza předpokládala, že rodiče neznají rizika, která souvisí s příliš těžkou školní aktovkou. Tato hypotéza se nepotvrdila. Respondenti uvedli alespoň jednu z možných rizik ve většině případů.