Stresory působící na pacienty v nemocniční péči.

Abstract

Diplomová práce byla zaměřena na stresory působící na pacienty v nemocniční péči. Teoretická část popisuje stres a stresory, vliv stresu na zdravotní stav, dále se zmiňuji o zdraví a nemoci a o významu podpory rodiny v průběhu léčby. V praktické části porovnávám výsledky, které jsem získala ze tří zdravotnických zařízení. Jako první cíl mé práce bylo zjistit, s jakými stresory se hospitalizovaní pacienti nejčastěji setkávají. K tomuto cíli byla stanovená hypotéza. H1 - Výše stresové zátěže u pacientů je závislá na míře informovanosti o onemocnění a průběhu léčby a ošetřovatelské péči. Dalším mým cílem bylo porovnat, zda se výše stresu liší na jednotlivých odděleních. K tomuto cíli jsem si stanovila druhou hypotézu. H2 - Výše stresu je ovlivněna typem oddělení, na kterém je pacient hospitalizován. Jako poslední cíl jsem si vytýčila zjistit, co pacientům pomáhá při zvládání stresové situace. K tomuto cíli jsem si stanovila třetí hypotézu. H3 - Zvládání stresu při pobytu v nemocnici je závislé na funkčnosti rodiny a přístupu ošetřovatelského personálu. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 21 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byly vybrány tři zdravotnická zařízení. Cílovou skupinou byli klienti hospitalizovaní v nemocnici v Českých Budějovicích dále nemocnici v Českém Krumlově a v nemocnici v Prachaticích. Celkový počet správně vyplněných dotazníků činí 228, čili celková správná návratnost ze 400 dotazníků činí 57%. Výsledky prokázaly, že hypotéza č.1 má významný vliv na stres pacientů, protože pacienti s vysokou informovaností prožívají jen v 6,9 % vysoký stres a pacienti s nedostatečnou informovaností prožívají až v 58,6 % vysoký stres. U hypotézy č. 2 se také podařilo prokázat významný vliv, jelikož na chirurgickém oddělení prožívá až 20,2 % pacientů vysoký stres a na interním oddělení pouze 5,3 % respondentů. U hypotézy č. 3 se rovněž prokázal významný vliv, protože pacienti s fungující rodinou prožívají nízký stres ve větší míře, kdežto u pacientů s nefungující rodinou prožívá nízký stres pouze malý počet respondentů. Z rovna tak i přístup zdravotníků ovlivňuje výši stresu. Výsledky výzkumu lze nabídnout různým druhům zdravotněsociálních zařízení pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče a odstranění některých stresorů. Dále tyto výsledky mohou být nabídnuty i studentům zdravotnických oborů. Rozhodně však má tento výzkum výrazný význam pro komfort pacientů v různých typech již uváděných zařízení.