Předtransfuzní vyšetření, klinicky významné protilátky proti antigenům erytrocytů a vyhledávání kompatibilních erytrocytů u pacientů s aloimunizací.
Abstrakt
Tématem práce jsou postupy předtransfuzního vyšetření se zaměřením na transfuze erytrocytů, klinicky významné protilátky a postupy vyhledávání kompatibilních erytrocytů u pacientů s aloimunizací.
Cílem práce je shrnout současné vědomosti o problematice aloimunizace v moderním transfuzním lékařství, vypracovat přehled klinicky významných protilátek a zjistit frekvenci výskytu aloprotilátek u krevních vzorků pro předtransfuzní vyšetření pacientů Nemocnice České Budějovice, a.s.
Práce informuje o postupu provedení předtransfuzního vyšetření, jeho náležitostech a doporučeních pro laboratorní praxi. Dále se práce věnuje imunohematologickým laboratorním metodám, které se využívají u předtransfuzního vyšetření. Následuje přehled skupinových systémů s jejich stručným popisem a výčtem klinicky významných nepravidelných protilátek. Přehled současného stavu problematiky je ukončen vysvětlením pojmu aloimunizace, uvedením příčin jejího vzniku, jejích následků a souhrnem doporučení pro výběr fenotypově vhodných erytrocytárních transfuzních přípravků pro aloimunizované pacienty.
U vzorků od pacientů před transfuzí přípravků obsahujících erytrocyty bylo provedeno předtransfuzní vyšetření, tzn. vyšetření krevní skupiny v AB0/RhD, screening nepravidelných protilátek proti antigenům erytrocytů a zkouška kompatibility. Při pozitivním screeningu protilátek byla provedena jejich identifikace a případně doplňující vyšetření erytrocytárních antigenů. Pro provedení těchto testů byla využita metoda sloupcové (gelové) aglutinace a metody ve zkumavce.
7 % vzorků bylo pozitivní na přítomnost nepravidelných protilátek. Z nich více než 50 % pocházelo od žen. Aloprotilátky byly nalezeny u 57,6 % pozitivních vzorků. Celkem bylo identifikováno 52 aloprotilátek: anti-E (23,08 %) > anti-D, -CW (13,46 %) > anti-c, -K, -Kpa (9,62 %) > anti-C, -Wra, -Jka, -S, -e, -Fyb, -P1 (1,92 %). Nejvíce nalezených aloprotilátek pocházelo ze systému Rh (68 %) a Kell (19 %). Vzájemné kombinace byly nejčastěji nalezeny mezi aloprotilátkami Rh a/nebo Kell systému.
Na základě zjištěných výsledků lze pro polytransfundované pacienty a ženy ve fertilním věku doporučit tento ideální algoritmus výběru transfuzních přípravků obsahujících erytrocyty: v rámci předtransfuzního vyšetření vyšetřit antigeny Rh systému a systému Kell a příjemcům podávat transfuzní přípravky s maximální shodou erytrocytárních antigenů ve výše uvedených systémech.