Manželství versus nesezdaný pár z pohledu dvou generací

Abstract

Tradiční manželství bývá v posledních desetiletích nahrazováno novou formou partnerského vztahu - nesezdaným soužitím. Manželství odkládá většina mladých lidí až do doby, kdy se jim narodí dítě a někteří chtějí ve volném svazku zůstat i déle. Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat manželství a nesezdané soužití pohledem dvou věkově rozdílných generací. Dále jsem chtěla zjistit, zda mladí lidé berou manželství pouze jako instituci, nebo je stále uznávaným tradičním svazkem dvou lidí a stvrzením volby partnera, se kterým chtějí strávit svůj život. V teoretické části se zabývám rodinou, jejími funkcemi, věnuji se pohledu na manželství a nesezdané soužití z hlediska historického vývoje. Snažila jsem se nastínit změny, které nastaly v partnerských vztazích a poodhalit motivy, které vedou k volbě manželství a nesezdaného soužití. Jsou zde popsány charakteristiky, vztahy a rozdíly mezi oběma formami partnerského soužití. V praktické části jsem porovnávala názory dvou generací na manželství a na nesezdané soužití. Výzkum probíhal formou pilotáže, prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření. Zkoumaným souborem byly dvě věkově rozdílné generace ? 18 - 25 let (mladá generace) a 60 - 67 let (starší generace). Stanovila jsem dvě hypotézy, které se výzkumem potvrdily. Výsledky ukazují, že mladí lidé počítají s uzavřením manželství až po narození dítěte. Chtějí si napřed vztah vyzkoušet a vzít se později. Dále mladá generace preferuje nesezdané soužití před uzavřením manželství, které pro ně potvrzuje volbu partnera pro společný život, ale také vidí manželství spíše jako úřední potvrzení svazku dvou lidí. Oproti tomu, starší věková skupina upřednostňuje manželství a zastává názor, že by se dítě mělo narodit do tohoto svazku. Nesezdané soužití nezavrhuje a toleruje jeho formu jako vztah na zkoušku.