Problematika odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie

Abstract

Správná technika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie hraje významnou roli při diagnostice a terapii diabetes mellitus. Onemocnění v posledních letech zaznamenalo velký posun, hlavně co se týče diagnostiky a léčby nemoci. Jedná se o onemocnění, které je charakteristické vysokou hladinou cukru v krvi. V praxi se často setkáváme se skutečností, že přestože se jedná o výkon, který sestra provádí téměř denně, vyskytuje se při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie řada chyb. Právě tento fakt mě inspiroval ke zpracování bakalářské práce na téma ?Problematika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Empirická část bakalářské práce se zabývá jak samotným onemocněním diabetes mellitus, tak odběrem kapilární krve. V úvodní části se zabývám historií a definicí diabetu, popisuji příčiny vzniku onemocnění, komplikace, diagnostiku a jeho léčbu. Podrobněji se věnuji problematice odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie, doporučeným postupem odběru kapilární krve a potřebnými pomůckami. Praktická část práce je pak zaměřena na zvolené cíle, výzkumné otázky a stanovené hypotézy. Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, zjistit, zda sestry dodržují doporučený postup při odběru kapilární krve a jakých nejčastějších chyb se při něm dopouští. K dosažení cílů bylo použito jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné šetření. V rámci kvalitativního výzkumného šetření bylo provedeno pozorování šesti sester pracujících na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s, které bylo doplněno rozhovory. Na tři výzkumné otázky pak lze odpovědět následovně: Mezi nejčastější faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, patří špatná manipulace se vzorkem, vystavení vzorku nepříznivým teplotním podmínkám a násilné vymačkávání krve z prstu. Při odběru kapilární krve sestry nejčastěji chybují v komunikaci s pacientem, a to tím, že ho neupozorní na provedení vpichu a výkon mu řádně nevysvětlí. Před odběrem krve neprovedou mechanické mytí a hygienickou desinfekci rukou. Z rozhovorů vyšla najevo odpověď na poslední výzkumnou otázku, a to, že nejčastějším problémem, který si sestry při odběru kapilární krve uvědomují, je násilné vymačkávání krve z prstu, špatná desinfekce místa vpichu a pozdní transport do laboratoře. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o kvantitativní data, která přineslo pozorování 66 sester provádějící odběry kapilární krve rovněž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Toto výzkumné šetření bylo uskutečněno z důvodu ověření výsledků, které vzešly z kvalitativního výzkumného šetření. Pro účely této práce byla stanovena hypotéza H: Při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie sestry nejčastěji chybují v oblasti komunikace s pacientem. Na základě kvantitativního výzkumného šetření ale vyšlo najevo, že nejčastější chybou, které se sestry dopouští, je opomenutí mechanického mytí a hygienické desinfekce rukou. Chyba v komunikaci sestry s pacientem se umístila až na třetím místě (14 %), proto se H1 nepotvrdila. Na základě znalostí z odborné literatury a z provedeného výzkumného šetření jsem navrhla pro sestry standard ošetřovatelské péče s názvem ?Odběr kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Sestry tak budou mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie, a nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.