Otroctví starověké Mezopotámie jako společenský fenomén.
Abstrakt
Hlavním tématem práce je zkoumání fenoménu otroctví starověké Mezopotámie z různých hledisek. Konkrétní průzkum tohoto jevu uvozuje popis oblasti a dějinné pozadí, v němž se veškeré dění odehrává. Prvním hlediskem je otroctví v rámci společenského uspořádání, dále jsou zde vykresleny příčiny vzniku tohoto jevu a také je otroctví podrobeno zkoumání v rámci různých zákonodárných pramenů. Společenské uspořádaní je rozděleno do tří skupin, které se navzájem ovlivňují a dochází v rámci nich k určité omezené mobilitě. Příčinami vzniku otroctví je poté soubor socioekonomických skutečností. Pro úplné vykreslení zmíněného jevu je v práci zobrazen vývoj společnosti v zákonech, kdy se více uvolňují přísná pravidla a otroci dosahují často lepšího postavení než svobodní občané.