Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem

Abstract

V současné době se v České republice stále více rozvíjí trend zvyšování počtu posádek rychlé zdravotnické pomoci, a to především ve městech s krátkým dojezdovým časem do nemocnic, ale často i v periferních oblastech. Problém nastává tehdy, kdy je akutní stav nutno řešit na místě a posádka rychlé zdravotnické pomoci nemá stejné pravomoci jako posádka rychlé lékařské pomoci. Příkladem toho jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci v rámci Jihočeského kraje. Zdravotnický záchranář nemusí zahájit kardiopulmonální resuscitaci, pokud jsou přítomny jisté známky smrti a poranění neslučitelná se životem. Lékař naopak může konstatovat smrt a nezahájit kardiopulmonální resuscitaci. Tato bakalářská práce nazvaná Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem si klade za cíl zmapovat postupy zdravotnických záchranářů v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu při podezření na smrt. Kvalitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se snažila přiblížit zdravotnickou záchrannou službu, zdravotnického záchranáře, kardiopulmonální resuscitaci, smrt a etickou problematiku smrti a umírání. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala zdravotnickému právu. Z práce vyplývá, že někteří zdravotničtí záchranáři jednají naprosto opačným způsobem, než jim jejich kompetence dovolují. Projevila se zde i absolutní neznalost zdravotnického práva a legislativy vymezující kompetence zdravotnických záchranářů. Proto jsem byla nucena stanovit hypotézu, že zdravotničtí záchranáři se vždy neřídí podle svých kompetencí v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu. Z práce je patrné, že zdravotničtí záchranáři by měli být více vzděláváni v oblasti zdravotnického práva a kvalitně proškoleni ohledně problematiky zdravotnických zákonů z roku 2011. Zároveň se domnívám, že zdravotničtí záchranáři by v kritických situacích, kdy není přítomný lékař, neměli jednat pouze podle své intuice.