Odolnost vůči psychické zátěži u cyklistů s handicapem v kontextu užívání návykových látek

Abstract

Tato práce se zabývá odolností vůči psychické zátěži u cyklistů s handicapem v kontextu užívání návykových látek. Teoretická část práce sumarizuje poznatky, týkající se cyklistiky handicapovaných, osobnostních charakteristik sportovců, a také k ovlivnění sportovního výkonu užívaných látek spolu s institucionálním rámcem této problematiky. V teoretické části jsou též popsány různé pohledy na odolnost vůči psychické zátěži, s důrazem kladeným na arousabilitu, dispoziční optimismus a Sense of Coherence. Skóre těchto tří ukazatelů bylo určováno u respondentů v rámci empirické části práce. Cílem práce bylo definovat úroveň psychické odolnosti u cyklistů s handicapem a její souvislost s užíváním návykových látek. Dílčí cíle práce byly zaměřeny na informovanost respondentů o účincích návykových látek na sportovní výkon, konkrétní respondenty užívané látky, otevřenost k užití návykové látky za účelem ovlivnění sportovního výkonu a názory na takové užívání v prostředí sportu. Pro výzkumné šetření byly použity škály Arousability Optimism Scale a Sense of Coherence, kterými byla zjištěna úroveň arousability, dispozičního optimismu a Sense of Coherence. Výzkumný soubor tvořili muži ? cyklisté s tělesným či smyslovým handicapem, účastnící se závodů v cyklistických disciplínách v rámci České republiky. Tímto šetřením byly ověřovány tři hypotézy. Empirická část této práce přinesla závěry, týkající se úrovně psychické odolnosti u cyklistů s handicapem z hledisek Sense of Coherence, arousability a dispozičního optimismu. Četnost užití návykových látek za účelem ovlivnění sportovního výkonu byla v souladu s předem stanovenou hypotézou, výzkumný vzorek cyklistů s handicapem vykazoval nižší užívání návykových látek za účelem ovlivnění sportovního výkonu ve srovnání s cyklisty bez handicapu. Podobně otevřenost k užití návykové látky byla u výzkumného souboru nižší.