Sebereflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe

Abstract

Sebereflexe studentů je nedílnou součástí profesní přípravy tedy i odborné praxe. Sebereflexi můžeme chápat jako rozvoj profesní i vlastní osobnosti. Cílem diplomové práce je charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe. V teoretické části se autorka věnuje právě pojmu sebereflexe, reflexe a sebepoznání. Dále stručně popisuje co je sociální práce, kompetence jež jsou pro výkon sociální práci potřebné a význam odborné praxe. Zabývá se také tím, jak dochází k propojení teoretických poznatků a praktické zkušenosti, jak může být vlastní praxe reflektována. V dalších kapitolách se autorka věnuje supervizi, neboť jedním z jejich cílů je sebereflexe. Zaměřuje se hlavně na autosupervizi a rozvojovou supervizi. V poslední kapitole se snaží nastínit vliv etiky, jejich pravidel a dilemat, která sociální práci ovlivňují. V praktické části je stanoven hlavní cíl: ?Charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe? Autorka dále stanovuje dva dílčí cíle: ?Zjistit charakter reflexe studentů sociální práce v souvislosti s délkou studia.? a ?Zjistit míru využívání reflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. Struktura interview měla strukturu šířeji formulovaných otázek, které směřovali k poznání problému. Výzkumný soubor tvoří studenti Zdravotně sociální fakulty, kteří absolvovali bakalářské studium a navazující magisterské studium v oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Charakter reflexe v souvislosti s délkou studia a míru využívání reflexe je definován v rámci navrhovaných hypotéz. Získané poznatky mohou být využity ke zkvalitnění sebereflexe studentů sociální práce a k rozvoji odborných praxí.