Práva pacienta ve zdravotnictví

Abstract

Ačkoli je zdravotní péče v České republice široce dostupná a je poskytována často na vysoké úrovni, ve zdravotnických zařízeních stále existuje problém se zachováváním důstojnosti hospitalizovaných osob či jejich příbuzných. Často jsou porušována zejména osobnostní práva pacientů. Také psychologické rozměry léčby jsou mnohdy podceňovány, což se nejvíce projevuje u těch nejzranitelnějších skupin hospitalizovaných, jako jsou nezletilí pacienti, rodičky či umírající. Pokud lékař poruší své povinnosti, jen malý počet pacientů se domáhá spravedlnosti u soudu, ať už z obavy z finančních nákladů sporu nebo veřejné stigmatizace. V současnosti by mohl nastat obrat v této situaci. 1. dubna 2012 byl přijat zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb, který na práva pacientů klade zvýšený důraz. Cílem práce je zmapovat současnou právní úpravu dané problematiky, zmapovat znalosti práv pacientů ve veřejnosti a zjistit, zda jsou tato práva dodržována ze strany zdravotnického personálu. Zvolenou metodou byla metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníkového šetření. Byl vytvořen dotazník, který zjišťoval informovanost veřejnosti o právech pacientů, proces poučení nemocného a poskytnutí souhlasu s poskytovanou péčí. Respondenty byli obyvatelé Jihočeského kraje starší 18-ti let. Z výzkumu je patrné, že respondenti znají svá práva související s poskytováním zdravotní péče, zejména ve vztahu k informovanému souhlasu. Poučení od zdravotnického personálu však považují za nedostatečné. Výsledky výzkumu prokázaly, že je nutné stále klást důraz na vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti poučení pacienta o jeho zdravotním stavu a poskytované péči, o náležitostech informovaného souhlasu, způsobu poučení apod. Je nutné podnítit pacienty, aby se nebáli říci lékaři, že nerozumí jeho stylu poučení o zákroku, najít společný konsenzus mezi požadavky pacientů a zdravotnických pracovníků.