Zdravotně sociální problematika dětí s velmi nízkou porodní hmotností v období od propuštění z nemocničního zařízení do věku dvou let

Abstract

V současné době roste počet novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností, díky moderním technologiím a rozvoji vědy stoupá procento těch, které se daří zachránit. Při řešení problému předčasného narození je nutné zohlednit medicínské, sociální, psychologické i ekonomické aspekty. Proto není v současné době jedinou diskutovanou otázkou jen prostá záchrana života předčasně narozeného dítěte, ale pozornost se přesouvá k zajištění co nejvyšší kvality života a zdraví. Stará se o to multidisciplinární tým odborníků, jejichž role je v týmu nezastupitelná a jejich spolupráce nezbytná pro další kvalitní tělesný i duševní vývoj dítěte. V tomto týmu má důležitou roli i ordinace pediatrického odborníka včetně zdravotní sestry a kvalitní následná péče o dítě s velmi nízkou porodní hmotností propuštěné do domácí péče. Pro práci byly definovány následující cíle. Zjistit, jakým způsobem se sestry podílí na ošetřovatelské péči o děti s velmi nízkou porodní hmotností v ordinaci praktického dětského lékaře. Zjistit, zda edukace ze strany sestry je dostačující pro rodiny s těmito dětmi. Zjistit, jaké jsou nejčastější zdravotní komplikace u dětí s velmi nízkou porodní hmotností v ordinaci praktického dětského lékaře. Zjistit, jaký vliv na rodinu mají děti s velmi nízkou porodní hmotností po stránce psychosociální a ekonomické. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Která z rolí sestry se nejvíce podílí na ošetřovatelské péči o děti s velmi nízkou porodní hmotností v ordinacích praktického lékaře? Vnímají rodiče edukační činnost terénní sestry jako přínos při řešení problematiky dětí s velmi nízkou porodní hmotností? Ohrožuje narození dětí s velmi nízkou porodní hmotností psychosociální a ekonomickou stabilitu rodiny? Teoretická část práce předestřela aktuální poznatky v péči o předčasně narozené děti v pediatrických organizacích, zdůraznila důležitost základních předpokladů zdárného vývoje, jako je výživa, přizpůsobený očkovací plán a odlišnosti multidisciplinární péče, vysvětlila role sestry a nastínila základní problémy, které může předčasné narození v rodině způsobit. Praktická část byla zaměřena na kvalitativní výzkum. Data byla získána za pomoci hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami dětí s velmi nízkou porodní hmotností, které v době rozhovoru dosáhly běžného věku dvou let, a zdravotními sestrami. Rozhovor byl doplněn pozorováním. Výsledky výzkumu ukázaly, že jak matky, tak sestry vnímají potřebu specializované péče o předčasně narozené děti, prokázalo se ale, že vnímají rozdílně význam sestry a její hlavní role v této péči. Výzkum nastínil oblasti, na kterých je nutné dále pracovat pro zlepšení péče i vztahu matek k personálu pediatrické ordinace, prokázal nutnost dalšího vzdělávání sester a aplikaci takto získaných poznatků v denní práci, zdůraznil význam interdisciplinární následné péče o předčasně narozené děti a potvrdil předpoklad, že narození dítěte s velmi nízkou porodní hmotností je výrazným zásahem do života rodiny, především psychosociální oblasti.