Zdravotní pojištění a připojištění nadstandardní péče

Abstract

Zdravotnictví bychom mohli definovat jako soustavu odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotních potřeb obyvatelstva. Základním zdrojem financování zdravotní péče je zdravotní pojištění, které zaujímá přibližně 77 %. Zdravotní pojištění se opírá o článek 31 Listiny základních práv a svobod a je založeno na několika principech. Ze státního rozpočtu plyne do zdravotnictví okolo 3,8 % výdajů. Dalším zdrojem financování jsou soukromé zdroje, mezi které patří například regulační poplatky u lékaře, příplatek za léky a stomatologické výrobky a také nedávno zavedené platby za nadstandardy. Podíl spoluúčasti pojištěnců je nízký a jedná se pouze o doplňkovou formu financování. V současnosti však jejich význam roste. Zdravotnictví je financováno i z jiných zdrojů, které jsou pouze okrajové a zaujímají zanedbatelné 1 % příjmů. Jedná se například o charitativní a dobročinné příspěvky. Financování zdravotnictví je v současnosti problémem, který má celosvětové rozměry. Je tomu tak hlavně díky pokroku a novým medicinským technologiím, jejichž nabídka přesahuje hospodářské možnosti všech států. V rámci zajištění finanční stability systému a udržení nákladů na přijatelné úrovni došlo k reformě českého zdravotnictví. Součástí reformních snah je racionalizace poptávky po zdravotní péči prostřednictvím zavedení regulačních poplatků a díky tomu i získání nových zdrojů. Reforma s sebou přinesla také zavedení tzv. nadstandardů, tj. ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče, která má do systému přinést více soukromých výdajů. Občané České republiky tak mohou vedle základní zdravotní péče hrazené z povinného zdravotního pojištění využít i nadstandardní služby, za které si však musí připlatit. Jedná se např. o možnost získání kvalitnějších materiálů nezbytných k léčbě či ošetření (ekonomicky náročnější varianta zdravotní péče), vlastní volbu lékaře ? operatéra, nadstandardní vybavení pokoje při hospitalizaci apod. Pokud se pojištěnec rozhodne pro ekonomicky náročnější variantu, je ze zákona povinen uhradit rozdíl ceny mezi touto méně hospodárnou variantou a variantou základní. Seznam nadstandardů v současnosti obsahuje 18 položek a měl by se dále rozrůstat. Cílem bakalářské práce je shrnout současnou právní úpravu dané problematiky a zejména zjistit, zda respondenti jsou ochotni využít možnost připojištění za účelem čerpání nadstandardní péče. V teoretické části je nastíněn historický vývoj zdravotního pojištění, principy zdravotního pojištění a jeho institucionální zajištění. Pozornost je věnována výdajům, které plynou do českého zdravotnictví a pro mezinárodní srovnání je stručně popsáno fungování zdravotnických systémů ve vybraných státech. Závěr teoretické části obsahuje informace o problematice nadstandardní péče a o přístupu tuzemských pojišťoven k možnosti připojištění této zdravotní péče. Praktická část práce je zaměřena na zjištění zájmu pojištěnců jednak o využití nadstandardní péče a dále o to, zda respondenti uvažují o možnosti soukromého pojištění pro případ jejího čerpání, popřípadě jaké formy a druhy péče upřednostňují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda dotazování. V rámci výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy.